Rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost – sp. zn. 21 Cdo 1628/2017
Pracovní místo učitele na varhany bylo na základě rozhodnutí o organizační změně zrušeno a se zaměstnancem byl rozvázán pracovní poměr pro nadbytečnost, a to za účelem zvýšení efektivity práce v reakci na nedostatek finančních prostředků a meziroční pokles počtu žáků. Organizační změna byla přijata v květnu (na základě údajů z ledna a dubna téhož roku) a pracovní poměr měl skončit ke konci července. Až v září se ukázalo, že zájem o studium v nadcházejícím školním roce bude vyšší, než zaměstnavatel původně předpokládal. Zaměstnanec se proto domáhal neplatnosti výpovědi, kdy tvrdil, že ho zaměstnavatel mohl dále zaměstnávat nebo mu měl alespoň nabídnout snížení pracovního úvazku. Nejvyšší soud, s odkazem na svou dosavadní judikaturu, nejprve uvedl, že platnost výpovědi je třeba posuzovat k okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy byl tento právní úkon učiněn. Na platnost výpovědi v daném případě nemá vliv okolnost, že počet žáků, z něhož zaměstnavatel na základě výsledků přijímacího řízení (uskutečněného v lednu a v dubnu) vycházel při přijímání organizační změny (v květnu), se později (v září) ukázal být vyšší, než zaměstnavatel původně předpokládal. Nejvyšší soud dále uvedl, že v případě výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce zaměstnavatel obecně i nadále může (objektivně vzato) zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy, avšak jeho práce není (vůbec nebo v původním rozsahu) pro zaměstnavatele v dalším období potřebná, neboť se stal nadbytečným na základě rozhodnutí zaměstnavatele. Rozhodl-li se proto zaměstnavatel snížit stav zaměstnanců a v návaznosti na to zrušit pracovní místo zaměstnance, jehož práce pro něj nebyla v dosavadním rozsahu potřebná, je oprávněn dát zaměstnanci výpověď, a to aniž by mu byl povinen navrhnout uzavření dohody o změně obsahu pracovního poměru spočívající ve sjednání kratší pracovní doby.
Rozhodnutí dostupné zde
- Datum: 09. 04. 2018