Podmínky pro zástupce zaměstnanců – 21 Cdo 974/2012

V této věci předložila odborová organizace zaměstnavateli požadavek, aby jí na vlastní náklad zajistil (poměrně bohatě) vybavené prostory pro její činnost. Odborová organizace však měla pouze šest členů, z nichž pouze dva byli zaměstnanci zaměstnavatele. Oba navíc vedli se zaměstnavatelem soudní spory o platnost výpovědí, které jim byly dány, a odborovou organizaci založili především s cílem „vyřídit si účty“ se svým zaměstnavatelem. Spor se dostal až k Nejvyššímu soudu ČR poté, co již odvolací soud žalobu zamítl, když označil požadavky odborové organizace jako odporující dobrým mravům. Stejný názor zaujal také Nejvyšší soud ČR a dovolání odborové organizace zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil především tím, že zákoník práce ponechává na soudu, aby v každém konkrétním případě rozhodl, jaké podmínky pro činnost je třeba považovat vůči konkrétní odborové organizaci za přiměřené. Základním faktorem pro toto posouzení jsou provozní možnosti zaměstnavatele. Soud ovšem může dále přihlédnout dalším skutečnostem, jako jsou reálné potřeby konkrétní odborové organizace nebo skutečný účel, za kterým byla založena. Nejvyšší soud ČR navíc uvedl, že požívat oprávnění, které jí dávají pracovněprávní předpisy, může pouze odborová organizace, která u zaměstnavatele vykazuje aktivní a zvenčí rozpoznatelnou činnost. Zaměstnavatel je tedy oprávněn při vytváření podmínek pro činnost každé odborové organizace, která u něj působí, zohlednit své provozní možnosti, velikost odborové organizace, a také povahu její činnosti (tedy zda skutečně hájí zájmy zaměstnanců). Nově založená odborová organizace proto nemusí automaticky dostat od zaměstnavatele stejné podmínky, jako má ta, která je již zaběhnutá a řádně funguje.

Rozhodnutí dostupné zde

Datum: 28. 01. 2013

< Přejít zpět