Okamžité zrušení pracovního poměru za neoprávněnou kritiku zaměstnavatele – 21 Cdo 1043/2016
Nejvyšší soud v tomto judikátu jasně formuloval kritéria, která má splňovat oprávněná kritika zaměstnavatele. Názorně ukázal, kdy převáží právo na dobrou pověst nad právem na svobodu projevu. Zaměstnanec redaktor-reportér televizního zpravodajství TV Barrandov přirovnal vnitřní poměry u svého zaměstnavatele k totalitě, jelikož např. musí vedení předem posílat plán reportáží, aby vedení mohlo následně rozhodnout, které reportáže budou publikované. Tyto informace byly zveřejněny v článku na internetu. Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr zaměstnancem okamžitým zrušením, jelikož považoval informace za nepravdivé a poškozující jeho dobré jméno. Zaměstnanec si však trval za svým a napadl žalobou okamžité zrušení u soudu. Nejvyšší soud se v tomto rozhodnutí zastal zaměstnavatele, když došel k závěru, že zaměstnancova kritika byla neoprávněná. Zdůraznil, že kritériem oprávněnosti kritiky (popř. přípustného zveřejněného negativního hodnotícího úsudku) jsou pravdivé podklady, na nichž je kritika postavena. V tomto případě však tvrzení zaměstnance o nepřípustném zasahování vedení do zpravodajství a cenzuře se před obecnými soudy neprokázalo. Tudíž nešlo o přípustnou kritiku popř. přípustný zveřejněný negativní hodnotící úsudek a došlo tak k porušení povinnosti zaměstnance nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele dle § 301 písm. d) ZP. Zároveň dovodil i naplnění intenzity porušení povinnosti, když zohlednil jednak pozici redaktora-reportéra, který si musel být vědom negativního dopadu nedoložených tvrzení i povahy informace, která objektivně mohla ve veřejnosti vzbudit dojem, že objektivita zpravodajství je narušena.
Rozhodnutí dostupné zde
- Datum: 09. 06. 2017
Sledujte nás na Facebooku