Odmítnutí pokynu zaměstnavatele odůvodní okamžité zrušení pracovního poměru – 21 Cdo 1271/2013
Zaměstnavatel okamžitě zrušil se zaměstnancem pracovní poměr. Zaměstnanec na pozici kuchař totiž odmítl vařit jídla podle jídelního lístku změněného zaměstnavatelem. Zaměstnanec své chování odůvodňoval tím, že s ním jako s expertem na italskou kuchyni nebyly změny předem konzultovány. Zaměstnavatel musel za kuchaře sehnat náhradu, aby se vyhnul škodám způsobeným tím, že by se v jeho restauraci v daný den nevařilo. Zaměstnanec se proti okamžitému zrušení pracovního poměru bránil soudní cestou a argumentoval zejména tím, že vaření nových jídel nikdy výslovně neodmítl a pouze uvedl, že nejde o italská jídla.U soudu prvního stupně i u odvolacího soudu zaměstnanec uspěl. Oba soudy shodně uvedly, že zaměstnanec svým jednáním sice porušil své povinnosti, ale nejednalo se o porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. S tím ovšem nesouhlasil Nejvyšší soud, který v dovolání vyhověl zaměstnavateli, když uvedl, že klíčové pro posouzení intenzity porušení povinností v daném případě je, že kuchař úmyslně porušil naprosto základní pracovněprávní povinnost: Konat práci podle pracovní smlouvy podle pokynů zaměstnavatele. Pokyn zaměstnavatele byl v souladu se sjednaným druhem práce (celá situace by byla jiná, kdyby byl zaměstnanec zaměstnán s druhem práce „kuchař italské kuchyně“). Nejvyšší soud dále uvedl, že zaměstnanec je povinen plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy bez ohledu na to, jaké odborné stanovisko k nim zaujímá. Okamžité zrušení pracovního poměru tak bylo za daných okolností podle Nejvyššího soudu odůvodněné.
Rozhodnutí dostupné zde
- Datum: 18. 03. 2014
Sledujte nás na Facebooku