Je velký počet dotazů akcionáře šikanózním výkonem práva?

Nejvyšší soud České republiky, 29 Cdo 3284/2012 ze dne 27.11.2014

Akcionář se na valné hromadě společnosti domáhal vysvětlení, proč je společnost dle předložené účetní závěrky ve ztrátě. Aby se dozvěděl co nejpodrobněji, jak ke ztrátě došlo, připravil si na tuto valnou hromadu hned 50 otázek, které položil představenstvu k zodpovězení. Představenstvo však tyto otázky odmítlo zodpovědět dílem s poukazem na obchodní tajemství společnosti a dílem proto, že je považovalo za bezpředmětné. Následně byla účetní závěrka valnou hromadou schválena. Akcionář se s tím nehodlal smířit, a proto se u soudu domáhal zrušení rozhodnutí valné hromady o schválení účetní závěrky s poukazem na porušení jeho zákonného práva na informace.

Soudy prvního a druhého stupně dospěly k závěru, že usnesení valné hromady jsou platná a není zde dán žádný důvod pro jejich zrušení. Soud druhého stupně dokonce shledal, že takto vysoký počet otázek byl v tomto případě šikanózním výkonem práva akcionáře. Jiný pohled na věc prezentoval Nejvyšší soud. Ten ve svém rozhodnutí označil závěry nižších soudů za předčasné, přičemž zdůraznil, že vysoký počet dotazů sám o sobě ještě neznamená, že tím akcionář šikanuje představenstvo a snaží se zablokovat průběh valné hromady. Je totiž potřeba posoudit, na co se akcionář ptal a jakým způsobem, a je potřeba posoudit i vzájemnou návaznost a vztah otázek k projednávané záležitosti, tj. ztrátě společnosti dle účetní závěrky. Proto rozhodnutí obou soudů zrušil a vrátil jim tuto věc zpět k řízení. Pro představenstvo připravující se na valnou hromadu z toho plyne jediné: Snažit se být maximálně připraveni na všechny možné dotazy, protože se nemohou schovávat za časovou tíseň nebo akcionáře odmítat s tím, že se pouze snaží zabránit normálnímu průběhu valné hromady.

Rozhodnutí najdete zde.