Business Bulletin č. 2/2020 – COVID SPECIÁL

Stále se nacházíme v mimořádně složitém období, vše se ale snad pomalu obrací k lepšímu a doufáme, že brzy budeme společně řešit o mnoho pozitivnější záležitosti než v současnosti. V návaznosti na aktuální rozhodnutí Městského soudu v Praze, které zrušilo některá předchozí opatření Ministerstva zdravotnictví, vydala vláda nová krizová opatření a nejaktuálnější jsou současné změny v oblasti volného pohybu osob. V tomto vydání Business Bulletinu jsme proto připravili shrnutí opatření, která považujeme za důležitá pro podnikatele a připravili přehlednou tabulku rozvolňování krizových opatření. Informujeme Vás také o obsahu nově přijatých zákonů, kde se zaměřujeme na odklady nájmů, úvěrů a tzv. LEX COVID. Na závěr jsme připravili souhrnné informace o realizované a plánované podpoře pro podnikatele v oblasti daní, záruk i dotací.

Velká novela ZOK (zákon o obchodních korporacích)

Dlouho očekávaná novela zákona o obchodních korporacích (ZOK) byla schválena v lednu 2020 jako zákon č. 33/2020 Sb. a účinnosti nabude 1. 1. 2021. Rozsáhlý návrh obsahuje změny napříč celým zákonem. Kromě úpravy nepřesností, nejednoznačností či vypuštění některých nadbytečných ustanovení obsahuje novela i několik poměrně významných změn, jejichž přehled jsme pro Vás níže připravili.

Snížení administrativních a právních nároků na podnikatele přinese změna umožňující jednodušší splacení peněžitého vkladu při založení některých kapitálových společností. Doposud je nutné si za tímto účelem zřídit u banky zvláštní účet, a to i pokud výše vkladu činí pouhou jednu korunu. Z tohoto pravidla bude nově stanovena výjimka, kdy pro vklad do výše 20 000 Kč postačí splacení jiným způsobem, například složením do notářské úschovy. Založení jednoduché s.r.o. tak bude moci proběhnout přímo a jen u notáře.

Za nákladnou a zdlouhavou je aktuálně považována procedura vypuštění některých údajů ze společenské smlouvy či stanov, které se po vzniku společnosti stávají nadbytečnými (např. údaje o výši vkladové povinnosti zakladatelů, určení prvních členů statutárního orgánu či uvedení osoby správce vkladu). Oproti dnešnímu stavu, kdy je sporné, zda se v takovém případě jedná o změnu společenské smlouvy, která vyžaduje formu notářského zápisu, bude nově o vypuštění údajů umožněno rozhodovat statutárnímu orgánu společnosti a zároveň nebude nutné o takovém rozhodnutí pořizovat notářský zápis.

Méně formalizované bude také rozhodování mimo valnou hromadu v kapitálových společnostech. Rozhodování tzv. per rollam v současné době vyžaduje, aby v případech rozhodnutí, které vyžadují formu notářského zápisu, bylo každé jednotlivé vyjádření společníka nebo akcionáře vyhotoveno taktéž ve formě notářského zápisu. To je v praxi zejména u společností s větším počtem společníků či akcionářů zbytečně nákladné. Novela stanoví, že postačí rozeslat kopie notářského zápisu o navrhované změně, ke které by v případě souhlasu akcionář či společník připojil úředně ověřený podpis.

Některá rozhodnutí naopak formu veřejné listiny budou muset mít i nadále (zejména změny zakladatelského právního jednání). Nedostatek formy nebyl doposud jednoznačně řešen, což novela mění a pro situace, kdy valná hromada správnou formu rozhodnutí nezajistí, stanovuje, že rozhodnutí musí být v požadované formě (nejčastěji notářského zápisu) přijato do 60 dnů ode dne jeho původního přijetí (v chybné formě), jinak nebude mít právní účinky (bude zdánlivé).

Velmi důležitými změnami, které novela přináší, jsou změny v úpravě podílu na zisku, zálohy na podíl na zisku a omezení výplaty zisku. Nově bude možné na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena (předchozí judikatura dovozovala lhůtu maximálně 6 měsíců). Jde-li o zálohu na podíl na zisku, původní ustanovení omezující výplatu (insolvenční test) zůstává a je výslovně uvedeno, že rozdíl mezi zálohou a ziskem se vrací do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena.

Zároveň budou stanovena i další omezení pro rozdělení zisku – nově bude platit, že pokud se vlastní kapitál společnosti po rozdělení případného zisku sníží pod hodnotu upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které se dle zákona nesmí dělit, není možné rozdělit zisk (rozhodnutí nemá účinky). Zároveň bude nově platit, že pokud se v aktivech společnosti nachází náklady na vývoj. částka k rozdělení se bude snižovat také o část těchto nákladů, která není odepsaná.

Obchodní korporace nově budou mít také explicitní zákaz poskytnout společníkovi nebo osobě jemu blízké bezúplatné plnění (typicky darování). Výjimku tvoří pouze dary obvyklé, dary ze slušnosti a dary na veřejně prospěšný účel. Cílem navrhované úpravy je zabránit obcházení pravidel pro výplatu podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích.

Novela by měla také zvýšit transparentnost orgánů společností. Nově bude nutné, aby právnická osoba, jež je členem voleného orgánu jiné společnosti, zmocnila jedinou fyzickou osobu, která ji bude v daném orgánu společnosti zastupovat. Bez zápisu takového zástupce do obchodního rejstříku nebude možné právnickou osobu jako člena voleného orgánu společnosti zapsat do obchodního rejstříku.

Člen voleného orgánu nově bude moci odstoupit kdykoli (dříve to nešlo, pokud byla doba pro obchodní korporaci nevhodná), přičemž výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal (nebo měl projednat) orgán, který člena zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí projednání orgánem, jehož je členem. Oznámí-li člen své odstoupení přímo na zasedání takového orgánu, pak mu funkce zaniká uplynutím 2 měsíců od takového oznámení (neschválí-li tento orgán na žádost odstupujícího jiný den), a má-li společnost jediného společníka, pak uplynutím 2 měsíců od doručení oznámení jedinému společníkovi (neschválí-li jediný společník na žádost odstupujícího jiný den).

Pozornosti se dostalo i úpravě smlouvy o výkonu funkce mezi kapitálovou společností a členem jejího voleného orgánu. Neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem společnosti doposud vedlo k relativní neplatnosti, které je třeba se dovolat, jinak je smlouva platná. Nově bude výslovně stanoveno, že absence uvedeného schválení povede k neúčinnosti smlouvy.

Změny se dotkly i části ZOK týkající se odpovědnosti členů statutárních orgánů společnosti.
Diskvalifikace z výkonu funkce člena voleného orgánu nově může být uložena i v nižší než 3leté délce. Přispěl-li pak člen statutárního orgánu porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace, bude o případném dalším postihu jednat insolvenční soud (půjde o tzv. incidenční spor), který bude moci vedle dosavadní povinnosti vydat prospěch uložit také povinnost člena statutárního orgánu doplnit ze svého nedostatečný majetek společnosti (namísto ručení). Tato kritéria se pak nově uplatní i na tzv. faktické a stínové vedoucí, tedy na osoby, které sice formálně v postavení člena statutárního orgánu nejsou, ale fakticky ano.

Změn doznala také úprava zprávy o vztazích, tedy povinnosti, která prozatím nebyla společnostmi příliš plněna. Nově nebude povinností ve zprávě uvádět, zda ovládané osobě vznikla újma a zda byla v rámci koncernu vyrovnána, stejně jako se nebudou uvádět informace, které podléhají ochraně nebo utajení (v takovém případě však se sdělením, že zpráva je neúplná a z jakého důvodu se informace neuvádějí). Informace tvořící obchodní tajemství se nově budou moci uvádět v přiměřené míře zobecnění (tj. ve formě rozmezí).

Nepřiměřenou přísnost vykazovala úprava zákazu konkurence jednatelů v s.r.o. či členů představenstva v akciových společnostech. Nově tak bude umožněno se úpravou ve společenské smlouvě či stanovách různými způsoby odchýlit od (poměrně přísné) zákonné úpravy zákazu konkurence. Společnosti si tak budou moci určit další činnosti, jejichž výkon je členům statutárního orgánu zakázán či podmínit výkon takových zakázaných činností např. souhlasem určitého orgánu společnosti, nebo naopak některé či všechny zákonem zakázané činnosti vyloučit, a tím jejich výkon dovolit.

V rámci úpravy akciové společnosti byl novelou doplněn proces volby členů dozorčí rady společnosti jejími zaměstnanci. Členem dozorčí rady bude nově moci být pouze osoba, která je v pracovním poměru ke společnosti (ledaže stanovy určí, že může vykonávat funkci i po odchodu do důchodu). Nově je také stanoveno, kdo může návrh na volbu či odvolání takového člena dozorčí rady podat a také, že k platnosti volby se vyžaduje tajné hlasování, kterého se zúčastnila alespoň třetina oprávněných voličů. Další podrobnosti stanoví volební řád připravovaný představenstvem.

Akciová společnost (stejně jako s.r.o., má-li dozorčí radu) má nově při existenci dostatečné většiny a splnění určitých podmínek možnost ve stanovách určit, že s akcií je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členů dozorčí rady a takto jmenovaného člena také odvolat.

Další novinkou je zrušení pozice statutárního ředitele coby orgánu povinně zřizovaného vedle správní rady v monistickém systému řízení akciové společnosti. Mezi odborníky dosud nepanovala zcela shoda, zda je správní rada statutárním orgánem, nebo jím je pouze statutární ředitel. Nově bude obchodní vedení a dohled nad činností společnosti náležet pouze povinně zřizované správní radě.

Novela nezapomněla ani na problematiku společností, které nevyvíjí ekonomickou aktivitu a existují jen formálně, tedy tzv. neaktivních společností. Dle ministerstva spravedlnosti jsou totiž potenciálně zneužitelné pro protiprávní jednání, především pak pro daňové podvody. Novela proto zavádí postup, kdy bude možné společnost zrušit, jestliže nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období a současně není-li možné jí doručit výzvu ke splnění této povinnosti.

Business Bulletin č. 1/2020

Opatření spojená s pandemií koronaviru se dotýkají nejen všech oblastí našeho života, ale také všech oblastí práva a podnikání. Zatímco všichni doufáme, že se celková situace ohledně koronaviru zlepší, řešíme, jak minimalizovat negativní dopady, navrhujeme, jak udržet provoz za současné situace a plánujeme, jak znovu nastartovat podnikání poté, co budou opatření zrušena. Chceme Vás proto ujistit, že jsme tu pro Vás, že stále sledujeme aktuální situaci a přizpůsobujeme se jí tak, abychom byli schopni Vám nepřetržitě poskytovat naše právní služby. Všem přejeme pevné nervy a hodně zdraví!

Business Brunch – příjemná snídaně s obědem a právní informace a aktuality z praxe v jednom

Velké úspěchy HR meetingu a zájem ze strany našich klientů účastnit se podobných setkání, i pokud jde o novinky a aktuální témata z oblasti podnikání, smluv, compliance a obecně obchodního a občanského práva, nás postrčil k tomu, abychom pro Vás v roce 2020 poprvé připravili Business Brunch (leták zde). Business Brunch jsme naplánovali jako blok tří setkání za rok, vždy na aktuální téma. Každý Business Brunch se skládá ze tří částí, a to právních aktualit, semináře na aktuální téma a dotazů.

Pro první Business Brunch jsme vybrali téma, které je v praxi jedním z nejčastějších a často propojuje všechna oddělení napříč společností – 18. 2. 2020 se totiž budeme věnovat (v první části semináře věnované legislativním novinkám) aktuálnímu a velice často diskutovanému tématu velké novely zákona o obchodních korporacích, kterou Vás stručně provedeme a upozorníme na ty nejdůležitější změny, které novela pro fungování společností přináší. V hlavní části semináře se budeme věnovat tématu, které jsme nazvali „Jednatelé, představenstvo a povinnosti českých společností v rámci mezinárodních skupin v kostce“. Můžete se těšit i na skvělé občerstvení – na prvním brunchi budeme testovat miniburgery a koblihy.

Přihlásit se můžete na brunch@randls.com. Detaily ohledně organizace a přihlašování naleznete zde.

SDEU přijal rozšiřující výklad okruhu poškozených uplatňujících škodu v hospodářské soutěži

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v nedávné době vydal zajímavé rozhodnutí v oblasti ochrany hospodářské soutěže v EU (tj. článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie), které se týká okruhu osob oprávněných požadovat náhradu škody po účastnících kartelu. Obecně náhradu škody po účastnících kartelu mohou vždy požadovat jejich přímí odběratelé, nepřímí odběratelé nebo koncoví zákazníci.

Předmětem projednávaného případu byl nárok spolkové země Horní Rakousko – ta požadovala po kartelu výrobců výtahů (působící na území Rakouska) náhradu škody. Spolková země Horní Rakousko v rámci podpory bytové výstavby v regionu poskytovala zákonem upravenou podpůrnou půjčku (s úrokovou sazbou nižší než byla obvyklá úroková sazba na trhu) určenou k financování stavebních projektů v určité procentní výši, přičemž příjemci z této půjčky hradili například také instalaci výtahů. Protiprávní kartelovou dohodou výrobců výtahů, která měla za následek vyšší cenovou hladinu na trhu výtahů, mělo dojít ke vzniku škody spolkové zemi Horní Rakousko. Náklady, které příjemci půjčky investovali do instalace výtahů (v rámci celkových stavebních nákladů hrazených z této půjčky) byly v důsledku kartelu vyšší, a proto spolková země Horní Rakousko musela půjčovat vyšší částky, přičemž pokud by kartel neexistoval, poskytovala by nižší částky a neposkytnuté finanční prostředky mohla investovat se ziskem.

Soud prvního stupně ve svém rozhodnutí konstatoval, že spolková země Horní Rakousko není subjektem činným na trhu s výtahy a eskalátory, utrpěla nepřímou škodu, která však nezakládá právo na náhradu škody v projednávaném případě. Odvolací soud tento rozsudek zrušil a případ se následně dostal k Nejvyššímu soudu (Oberster Gerichtshof), který položil předběžnou otázku SDEU. Otázka spočívala na posouzení, zda může z titulu porušení předpisů na ochranu hospodářské soutěže požadovat náhradu škody i osoba, která nemá přímý nebo zprostředkovaný vztah s účastníkem kartelu (tedy přímý odběratel, nepřímý odběratel nebo koncový zákazník).

SDEU uvedl, že je nutné  přepisy EU vykládat tak, aby v rámci hospodářské soutěže byla poskytnuta ochrana i takovým osobám, které nepůsobí na trhu s narušiteli hospodářské soutěže, ale mezi protiprávním jednáním (například kartelovou dohodou) a škodou tohoto subjektu lze spolehlivě prokázat příčinnou souvislost. Pokud to je možné, tedy lze mezi škodou a protiprávním jednáním nalézt příčinnou souvislost, může požadovat z titulu porušení předpisů hospodářské soutěže náhradu škody i osoba neúčastnící se na příslušném trhu výrobků či služeb. To je i příklad spolkové země Horní Rakousko, která poskytovala za zvýhodněných podmínek půjčky příjemcům, kteří v rámci stavebních prací instalovali výtahy, ačkoliv od žádného účastníka kartelu výrobců výtahů a eskalátorů v těchto případech výrobky nekupovala.

Pokud v dalším řízení spolková země Horní Rakousko prokáže škodu a příčinnou souvislost mezi kartelovou dohodou a škodou, lze její nárok na náhradu škody ve světle výše uvedeného výkladu přiznat.

Toto rozhodnutí představuje v praxi rozšíření okruhu osob, které se mohou soudně domoci náhrady škody, která jim byla způsobena jednáním porušujícím hospodářskou soutěž. Pokud proto určitá osoba bude schopna prokázat příčinnou souvislost mezi porušením hospodářské soutěže (kartelová dohoda, zakázané jednání ve shodě apod.) a škodou, která ji vznikla, měl by soud i v České republice tuto škodu přiznat s poukazem na výklad SDEU, Ten totiž za nástroj k zajištění co nejefektivnější ochrany ochranu hospodářské soutěže v EU považuje i náhradu škody subjektům stojícím mimo dotčený relevantní trh, která vznikla porušením hospodářské soutěže.

Celé znění rozhodnutí najdete zde: https://bit.ly/2G9y7Rx

Napracovávání svátků při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby

Nataša Randlová byla jako přední odborník na pracovní právo požádána, aby se vyjádřila k problematice tzv. napracovávání svátků při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Zajímavý článek ukazuje na určité úskalí zákona o prodejní době v maloobchodě, který zakazuje prodej v některé sváteční dny. I když zákon měl pomoci prodavačům a prodavačkám v těchto obchodech, v praxi se často obrací proti nim.

Celý text článku naleznete zde: https://bit.ly/2PIG4TA.

Rozhodnutí Soudního dvora EU k otázce povinnosti poskytovatele hostingu (Facebook) odstranit informace

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) vydal rozhodnutí o aplikaci soudních příkazů týkajících se odstranění informací uložených na serverech poskytovatelů hostingových služeb.

Předmětem sporu bylo odstranění příspěvků zasahujících do osobnostních práv paní Evy Glawischnig-Piesczek (toho času rakouské poslankyně), kterých se domáhala po společnosti Facebook Ireland Limited. Soudní spor probíhal v Rakousku, přičemž se dostal až k Oberster Gerichtshof (rakouský Nejvyšší soud) – ten dospěl k názoru, že věc je potřeba předložit SDEU s žádostí o zodpovězení předběžné otázky, neboť se věc týká právní úpravy unijní směrnice o elektronickém obchodu. Soudní příkaz rakouského soudu totiž požadoval po společnosti Facebook, aby odstranila konkrétní příspěvek uživatele, kterým bylo zasaženo do práv žalobkyně, včetně jeho případných kopií a odkazů, a nad rámec tohoto také přikazoval odstranit i „vyjádření, která mají stejné znění nebo rovnocenný obsah, a i s těmi, se kterými nebyl poskytovatel hostingové služby seznámen.“

Předmětem výkladu se tedy stalo poměřování práva na ochranu osobnosti s přiměřenými povinnostmi, které lze uložit poskytovateli hostingové služby, kterým v tomto případě je i společnost Facebook Ireland Limited.

SDEU předně poukázal na to, že soudy členského státu nemůžou vydat poskytovateli hostingové služby přikázat, aby v obecné rovině dohlížel na informace ukládané na jeho serverech a současně jej nemůže zavázat k aktivnímu vyhledávání informací uložených na jeho serverech, které mají protiprávní obsah. Současně není možné vztáhnout pravidla této směrnice na služby poskytovatelů, kteří jsou usazeni v zemích mimo EU, i když SDEU nabádá k sjednocování přístupu i na mezinárodním poli.

Soudy členských států však mohou uložit povinnost odstranit nebo zablokovat informace, které poskytovatel hostingových služeb ukládá a které mají stejný obsah jako informace, která byla v řízení předtím prohlášena za protiprávní. Taktéž soudy členských států mohou uložit odstranění nebo blokování podobných informací či informací smyslem totožných s těmi předtím prohlášenými za protiprávní. Musí je však vymezit ve svém příkazu tak, aby poskytovatel hostingu nebyl nucen obsah informací, které má odstranit či blokovat, samostatně posuzovat.

Co se týče dopadu do mezinárodní sféry, SDEU konstatoval, že zablokování informací na celosvětové úrovni musí být provedeno v souladu s příslušnými předpisy mezinárodního práva.

Jedná se tedy o jedno ze zajímavých rozhodnutí, které přináší částečně praktické řešení v rámci problematiky odstraňování protiprávních informací ze serverů poskytovatelů hostingových služeb.

Text rozhodnutí je dostupný zde.

Nové dodací podmínky Incoterms 2020

V září tohoto roku zveřejnila po 10 letech Mezinárodní obchodní komora (ICC) nové vydání dodacích podmínek Incoterms. Novými Incoterms 2020 se ICC snaží sledovat trendy v mezinárodním obchodu a jít vstříc obchodníkům. Nejdůležitější změny uvádíme níže.

Dodací podmínka DAT (Delivered at Terminal) byla přejmenována na DPU (Delivered at Place Unloaded). Cílem změny bylo zohlednit, že zboží může být dodáno vyložené nejen na terminál (sklad, přístav, překladiště aj.), ale i na jiné jakékoli jiné místo (např. na závod kupujícího).

Dále Incoterms 2020 nově výslovně počítají s tím, že si strana smlouvy může zajistit přepravu vlastními silami. Zatímco Incoterms 2010 např. u dodací podmínky FCA stanovily povinnost kupujícího uzavřít na své náklady přepravní smlouvu s dopravcem, nyní je kupující povinen uzavřít přepravní smlouvu nebo zajistit přepravu zboží.

U dodací podmínky FCA je nově umožněno i vystavení nákladního listu (bill of lading) po nakládce. Účelem této změny je umožnit stranám použít podmínku FCA i v případech, kdy banka pro výplatu z akreditivu vyžaduje předložení dokumentu prokazujícího naložení zboží na dopravní prostředek (např. na loď).

Incoterms 2020 jsou určeny k užívání od 1. 1. 2020, můžete je však začít používat už nyní, anebo naopak i nadále používat na předchozí verzi Incoterms 2010. Lze však předpokládat, že stejně jako v minulosti většina firem přejde na nejnovější znění Incoterms 2020. Dle informací od české pobočky ICC by český překlad Incoterms 2020 měl vyjít v průběhu října 2019.

Business Bulletin č. 2/2019

Druhé číslo letošního Business Bulletinu jsme připravili v nové vizuální podobě. Doufáme, že pro Vás bude přehlednější, jednodušší a celkově uživatelsky přívětivější. Novinkou jsou i odkazy na naše stránky na Facebooku a LinkedIn. Věříme, že novinky z oboru, které tam pravidelně přidáváme, Vám pomohou se lépe orientovat ve světě práva a udržovat si přehled o aktuálním dění. Stěžejní jsou ale samozřejmě novinky z oboru – v legislativě jde o zjednodušení procesu likvidace právnických osob a návrh digitální daně pro poskytovatele digitálních služeb na našem území. Ze soudní praxe jsme vybrali soudní rozhodnutí týkající se zastoupení právnické osoby jejím zaměstnancem. Jako praktický tip upozorňujeme na novou funkcionalitu vyhledávání v mezinárodní databázi TMview, kde je nově možné použít také vizuální vyhledávání.

Business Bulletin č. 1/2019

Business Bulletin č. 3/2018

Ve třetím letošním vydání Business Bulletinu jsme se zaměřili na obsáhlou novelu zákona o obchodních korporacích, která bude v nejbližší době předložena Poslanecké sněmovně a mezi jejíž hlavní cíle patří odstranění nadbytečné právní zátěže v podnikatelském prostředí. Dále informujeme o aktuálním stavu připravovaného zákona o zpracování osobních údajů a jeho doprovodného zákona, kterým bude změněno mnoha souvisejících právních předpisů jako například trestní zákoník nebo zákon o svobodném přístupu k informacím. V neposlední řadě upozorňujeme na chystanou novelu zákona o DPH, která mění nahlížení na funkci člena statutárního orgánu v systému DPH. V sekci soudních rozhodnutí jsme pro Vás shrnuli další z řady judikátů řešících souběh funkcí nebo rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů, které se týká udělení výrazné pokuty za nedodržení povinnosti zabezpečit osobní údaje proti jejich úniku.