Alkohol do půl promile nemusí být důvodem pro výpověď

Právní rádce / Nataša Randová se v příspěvku neztotožňuje s rozhodnutím Nejvyššího soudu, podle něhož neprůkazné a nevýznamné množství alkoholu neovlivňuje schopnost a bezpečnost práce. „Prakticky tak odepřel zaměstnavateli možnost zaměstnance za porušení povinnosti – požití alkoholu před nástupem do práce – sankcionovat.“

Nařízení práce přesčas o víkendu

Nerovné zacházení v odměňování zaměstnanců – 21 Cdo 436/2016

Judikát zásadním způsobem posouvá chápání pojmu stejná práce a práce stejné hodnoty. Rozdíl na první pohled srovnatelných prací může často tkvět i v detailech. Ošetřovatel skotu, jmenovitě telat, podle vnitřního předpisu zaměstnavatele pobíral ke své základní mzdě mnohem nižší motivační odměnu ve srovnání s jinými ošetřovateli skotu, kteří měli na starosti býky. Tato motivační odměna je zaměstnancům přiznávána na základě kritéria váhového přírůstku zvířat, o které zaměstnanci pečují (tedy v předmětném případě váhového přírůstku telat nebo býků). Ošetřovatel telat rozdílnou výši motivačních odměn považoval za nedůvodné nerovné zacházení. Z tohoto důvodu se u soudu domáhal zaplacení částky 50 000 Kč a upuštění od dalšího nerovného zacházení. Právní otázka zněla jednoznačně – jaké okolnosti jsou významné při posuzování, zda jde o nerovné zacházení při odměňování zaměstnanců za práci. Nejvyšší soud stejně jako nižší soudy shledal, že zaměstnanec nevykonával práci ve stejných ani srovnatelných podmínkách jako ošetřovatelé býků. Pracovní prostředí ošetřovatelů býků bylo totiž rizikovější z hlediska hrozby úrazu při manipulaci s býky ve srovnání s rizikem při manipulaci s telaty. Zdůraznil, že ačkoliv zaměstnavatel použil přírůstek hmotnosti skotu jako kritérium pro účely stanovení motivační odměny, tak shodnost cíle práce ošetřovatele telat i práce ošetřovatele býků (dosažení přírůstku) není totéž co shodnost nebo stejná hodnota prací z hlediska srovnávacích kritérií uvedených v § 110 odst. 2-5 zákoníku práce. Tudíž zaměstnanci nepříslušela stejná mzda jako ošetřovateli býků, jelikož nevykonával srovnatelnou práci. K porušení zásady rovného zacházení tedy nedošlo. V posuzovaném případě Nejvyšší soud odlišil práci ošetřovatele telat od práce ošetřovatele býků pracujících u jednoho zaměstnavatele podle rizikovosti, která se s nimi pojí. Nejde o srovnatelnou práci, pokud mají zaměstnanci výši mzdy různou, nejde o nerovné zacházení v odměňování.

Rozhodnutí dostupné zde

Mám být převeden, ale nechce se mi pro nového zaměstnavatele pracovat

HR News č. 2 / květen 2017

Ve druhém letošním vydání HR News jsme důkladně probrali „unijní“ novelu zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce, abyste se seznámili s povinnostmi, které vás čekají, až budete přijímat vyslané zaměstnance. Ve druhé části jsme přiblížili rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR týkající se postihu za konzumaci alkoholu na pracovišti, které fakticky vede k tomu, aby byla určitá míra ovlivnění alkoholem zaměstnavatelem tolerována.

Smí mi zaměstnavatel určovat dovolenou, jak se mu zlíbí?

Judikát ovlivněný alkoholem

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 4733/2015 věnoval otázce zrušení pracovního poměru na základě zjistění alkoholu v krvi. Dovodil, že zaměstnanec, kterému byla zjištěna hladina alkoholu v krvi do výše  0,49 ‰, není alkoholem ovlivněn a nejde o oprávněný důvod pro výpověď. Prakticky tak odepřel zaměstnavateli možnost zaměstnance za porušení povinnosti – požití alkoholu před nástupem do práce – sankcionovat.

Business Bulletin č. 4/2017

V posledním letošním vydání Business Bulletinu jsme připravili stručné shrnutí týkající se novely stavebního zákona, nového zákona o platebním styku, novely zákona o praní špinavých peněz, novely živnostenského zákona a novely občanského soudního řádu. V sekci judikatury jsme se zaměřili na praktické rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ve kterém potvrdil, že společné jednání prokuristy a člena statutárního orgánu není přípustným způsobem zastupování obchodní korporace.

Soud: Pivo v práci není problém

Lidové noviny / Nejvyšší soud se postavil na stranu zaměstnance, který dostal výpověď kvůli zjištění 0,32 promile alkoholu v krvi. Tématem se zabývaly  Lidové noviny 3. dubna. Mezi odborníky, kteří se k případu vyjadřovali, byla také advokátka Nataša Randlová. Judikát považuje za nebezpečný precedent. „Názor, jejž teď vyslovily soudy, fakticky vede ke schvalování toho, aby určitá míra ovlivnění alkoholem na pracovišti byla tolerována.“

Zrušení pracovního poměru na základě zjistění alkoholu v krvi – 21 Cdo 4733/2015

Společnost Vítkovice Steel před třemi lety dala výpověď vedoucímu směny v ocelárně, který přišel na noční směnu pod vlivem alkoholu. Přítomnost alkoholu byla prokázána orientační dechovou zkouškou necelých 45 minut před plánovaným začátkem směny (0,32 ‰ alkoholu) a pak těsně před ní (0,23 ‰ alkoholu); o necelou hodinu později ji potvrdilo také vyšetření ve Fakultní nemocnici Ostrava (0,11 ‰ alkoholu v krvi). Zaměstnanec svým jednáním porušil zákaz nevstupovat pod vlivem alkoholu na pracoviště, který stanovuje zákoník práce. Vzhledem k tomu, že pracoval jako vedoucí směny v provozu ocelárny, tedy v rizikovém provoze, zaměstnavatel toto porušení povinnosti posoudil jako závažné a dal mu z tohoto důvodu výpověď z pracovního poměru. Bývalý zaměstnanec podal k okresnímu soudu v Ostravě žalobu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. A uspěl. Podle názoru soudu do hladiny 0,49‰ alkoholu v krvi je dotyčná osoba alkoholem prakticky neovlivněna, a nejde proto o porušení povinnosti, na základě kterého lze se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí. Krajský soud v Ostravě i Nejvyšší soud se přidržel tohoto zdůvodnění. Když soudy dovodily, že zaměstnanec, kterému je zjištěna hladina alkoholu v krvi do výše 0,49 ‰, není alkoholem ovlivněn a nejde o oprávněný důvod pro výpověď, prakticky odepřely zaměstnavateli možnost zaměstnance za porušení povinnosti – požití alkoholu před nástupem do práce – sankcionovat. V daném případě bylo přitom prokázáno, že vedoucí směny před vstupem na pracoviště alkohol požil. Byla mu zjištěna hladina 0,32 ‰ alkoholu v dechu, která výrazně překračuje tzv. fyziologickou hladinu ve výši 0,2 ‰, tedy hladinu, která se může u člověka vyskytnout, aniž by alkohol požil. Paradoxem je, že zjištěná hladina alkoholu ve výši 0,32 ‰ by u řidiče vozidla vedla k těm nejzávažnějším sankcím (pokuta, zákaz činnosti a zároveň i udělení 7 „trestných“ bodů). Soudy však zjištěnou hladinu nepovažují za porušení povinnosti takové intenzity, která umožňuje zaměstnavateli se zaměstnancem ukončit pracovní poměr – a to ani tím méně závažným způsobem, jakým je výpověď z pracovního poměru. Soudy vyslovený názor fakticky vede ke schvalování toho, aby určitá míra ovlivnění alkoholem byla na pracovištích zaměstnavatelů tolerována, protože za takovéto porušení povinnosti nelze zaměstnance účinně postihnout. Často uplatňovaná a zcela opodstatněná tzv. nulová tolerance k alkoholu na pracovišti by tak nesměla být vymáhána, a to ani v rizikových provozech.

Rozhodnutí dostupné zde

Nejvyšší hodnocení v žebříčku Chambers Europe 2017

V roce 2017 již po sedmé v řadě potvrdil prestižní britský žebříček evropských advokátních kanceláří Chambers Europe pozici pracovněprávního týmu Randl Partners na nejvyšší úrovni hodnocení.Vedoucí týmu a spoluzakladatelka kanceláře Nataša Randlová zároveň byla po šesté v řadě ohodnocena jako „osobnost s výjimečnou reputací ve svém oboru“ (Star Individual).

Péče o dítě a pracovní doba

(Ne)platnost okamžitého zrušení a nutnost projednání absence v práci s odbory

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 476/2015 věnoval otázce platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru daného zaměstnanci z důvodu neomluvené absence v práci. Mimo jiné v odůvodnění svého rozhodnutí upozornil na změnu zákoníku práce, účinnou od 1. 1. 2012, která zásadně ovlivnila v této věci dosavadní judikaturu. Do 31. 12. 2011 totiž jednání zaměstnavatele, který sám shledal absenci zaměstnance v práci jako neomluvenou, tj. bez předchozího souhlasu odborové organizace, mělo neblahé důsledky na platnost okamžitého zrušení daného zaměstnanci z tohoto důvodu.Od 1. 1. 2012 však změna v ustanovení § 348 odst. 3 zákoníku práce znamená, že již postačuje pouhá předchozí konzultace zaměstnavatele s odborovou organizací a konečné rozhodnutí o tom, zda se jedná o neomluvenou absenci, přísluší výlučně zaměstnavateli. Nejvyšší soud poukázal na skutečnost, že takovéto rozhodnutí zaměstnavatele je pouhým faktickým (nikoliv právním) úkonem, tudíž neznamená např. změnu či zánik práv a povinností účastníků pracovněprávních vztahů.

Kratší pracovní doba a práce přesčas

Soud o práci provětrá peněženku

Lidové noviny / Advokátka Nataša Randlová se vyjadřuje v textu, který vyšel 13. března, k problematice  soudních sporů o neplatnost výpovědi, vyplacení peněz nebo odškodnění za pracovní úraz.“Lidé by měli mít před podáním žaloby proti firmě na paměti délku řízení. Bude to hodně dlouhé a hodně bolestné, budou v tom vždy oni sami osobně zainteresováni. Kdežto zaměstnavatel to řeší jen nákladově.“ 

(Ne)platnost okamžitého zrušení v případě neprojednání absence v práci s odbory – 21 Cdo 476/2015

Nejvyšší soud se zabýval předpoklady pro rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele z důvodu neomluveného zameškání práce zaměstnancem. Ve svém odůvodnění zdůraznil, že k 1. 1. 2012 došlo ke změně v ustanovení § 348 odst. 3 zákoníku práce, a tudíž již není potřeba dohoda, ale pouhé projednání s odborovou organizací. Nejvyšší soud tak poukázal na skutečnost, že dosavadní judikatura k této problematice již není aktuální. Dále Nejvyšší soud vysvětlil, že projednání s odborovou organizací znamená prostou předchozí konzultaci, a tudíž konečné rozhodnutí o tom, zda se jedná o neomluvenou absenci, přísluší výlučně zaměstnavateli. Z tohoto důvodu neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru daného zaměstnanci kvůli neomluvenému zameškání práce nezpůsobuje pouhá skutečnost, že zaměstnavatel určil, že se jedná o neomluvené zameškání práce bez projednání s odborovou organizací.

Rozhodnutí dostupné zde