Nárok na dovolenou při odchodu na mateřskou
Nataša Randlová poskytla obsáhlý rozhovor Lidovým novinám a webu Česká pozice
Nataša Randlová odpovídá na otázku, zdali cítí ve firmách tlak zaměstnanců na zvyšování mezd: Tlaky jsou ohromné. Odborové organizace intenzivně tlačí na zvyšování mezd. Jenže lidé si často neuvědomují, jakou hodnotu mají různé benefity – školky, penzijní připojištění, stravenky, poukázky na fitness. Ani příjemné prostředí ve firmě není zadarmo. Kolektivní vyjednávání často zamrznou právě na otázce mezd, proto jsme k tomu přizváni my právníci.Firmy by rády investovaly peníze do kvalitních zaměstnanců, ale bojí se, že plošné zvýšení mezd dopadne i na špatné zaměstnance. Obvykle se tedy dohodnou bonusy za výkon nebo dobré pracovní výsledky. Firmy, se kterými spolupracujeme, na lidech nechtějí šetřit, ale nechtějí, aby se peníze dostaly k těm, kteří si to nezaslouží.
Alternativní řešení sporů o domény nejvyššího řádu .EU
V tomto článku Mgr. Ladislav Mádl pod vedením Dr. Pavla Randla a Mgr. Tomáše Suma shrnul základní informace ohledně procesu alternativního řešení sporů o domény nejvyššího řádu .EU a také dosavadní rozhodovací praxi v této oblasti.
Na vysouzené peníze si nesáhnete
Lidové noviny / Advokátka Nataša Randlová v rozhovoru líčí, jaké trable nese spor ukřivděného zaměstnance s firmou, a kritizuje častá dovolání k Nejvyššímu soudu a ústavní stížnosti. Na praxi to doléhá velmi negativně, protože když se spor táhne dlouhé roky, není právo postaveno najisto. „Soudní řízení by mělo být dvoustupňové a mimořádné opravné prostředky by se měly využívat jen v mimořádných případech.“
Bezplatné jídlo při zahraniční pracovní cestě
Může si zaměstnanec převádět dovolenou do dalšího roku?
Práce na více strojích
Jaká kritika nejenom zaměstnavatele je (ne)oprávněná
Práce a mzda / Nataša Randlová a Michal Peškar se ve svém příspěvku zamýšlejí nad možnostmi ochrany zaměstnavatelů před negativními dopady kritiky zaměstnanců, která s nástupem elektronické komunikace a nových médií nabyla zcela nových rozměrů. Za použití judikatury lze poměrně dobře určit, zda jde o kritiku v rámci svobody slova, nebo o neoprávněnou kritiku, za kterou lze zaměstnance postihnout.
Dohoda o hmotné odpovědnosti – rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4711/2017
Zaměstnanec měl se zaměstnavatelem uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti za svěřené hodnoty. Bylo zjištěno, že tento zaměstnanec neodevzdal tržby (tržby z herních automatů a z prodeje zboží na baru) v plné výši, kdy zaměstnavatel tvrdil, že došlo ke schodku na svěřených hodnotách, a domáhal se žalobou po zaměstnanci náhrady. Odvolací soud tuto žalobu zamítl, přičemž uvedl, že tržby z automatů nebyly vlastnictvím zaměstnavatele, nýbrž třetí osoby, a proto je ve vztahu k těmto finančním prostředkům vyloučeno uvažovat o schodku. Ve vztahu k finančním prostředkům z prodeje zboží na baru byl pak zaměstnanec odpovědnosti za schodek zproštěn (aniž však zkoumal, zda zaměstnanec řádně plnil své povinnosti). K dovolání zaměstnavatele Nejvyšší soud uvedl, že pro vznik odpovědnosti zaměstnance za schodek není podstatné, komu svěřené hodnoty patřily – podstatné je, že mezi počátečním a konečným stavem svěřených hodnot zjištěným při inventuře byl rozdíl (tj. schodek). Dále uvedl, že zaměstnanec se nemůže své hmotné odpovědnosti zprostit, jestliže vznik schodku umožnil neplněním svých povinností řádně hospodařit se svěřenými prostředky svěřenými, střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Tímto hlediskem se musí soud v podobných případech vždy zabývat.
Rozhodnutí dostupné zde
HR News č. 4 / červenec 2017
Na podzim čekají velké, a veskrze pozitivní změny pracovnělékařské služby. Celé prázdninové vydání HR News je proto věnováno novele zákona o specifických zdravotnických službách, která 12. července byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a v účinnost vstoupí 1. listopadu 2017.
Kratší pracovní doba a její vliv na čerpání dovolené
Ošetřovatel telete vs. ošetřovatel býka – jde tyto práce vůbec srovnávat?
Autorky se zabývají aktuálním rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. Zn. 21 Cdo 436/2016, kde se dostalo pozornosti problematice nerovného zacházení v odměňování zaměstnanců. Judikát zásadním způsobem posouvá chápání pojmu stejná práce a práce stejné hodnoty.
Okamžité zrušení pracovního poměru za neoprávněnou kritiku zaměstnavatele – 21 Cdo 1043/2016
Nejvyšší soud v tomto judikátu jasně formuloval kritéria, která má splňovat oprávněná kritika zaměstnavatele. Názorně ukázal, kdy převáží právo na dobrou pověst nad právem na svobodu projevu. Zaměstnanec redaktor-reportér televizního zpravodajství TV Barrandov přirovnal vnitřní poměry u svého zaměstnavatele k totalitě, jelikož např. musí vedení předem posílat plán reportáží, aby vedení mohlo následně rozhodnout, které reportáže budou publikované. Tyto informace byly zveřejněny v článku na internetu. Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr zaměstnancem okamžitým zrušením, jelikož považoval informace za nepravdivé a poškozující jeho dobré jméno. Zaměstnanec si však trval za svým a napadl žalobou okamžité zrušení u soudu. Nejvyšší soud se v tomto rozhodnutí zastal zaměstnavatele, když došel k závěru, že zaměstnancova kritika byla neoprávněná. Zdůraznil, že kritériem oprávněnosti kritiky (popř. přípustného zveřejněného negativního hodnotícího úsudku) jsou pravdivé podklady, na nichž je kritika postavena. V tomto případě však tvrzení zaměstnance o nepřípustném zasahování vedení do zpravodajství a cenzuře se před obecnými soudy neprokázalo. Tudíž nešlo o přípustnou kritiku popř. přípustný zveřejněný negativní hodnotící úsudek a došlo tak k porušení povinnosti zaměstnance nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele dle § 301 písm. d) ZP. Zároveň dovodil i naplnění intenzity porušení povinnosti, když zohlednil jednak pozici redaktora-reportéra, který si musel být vědom negativního dopadu nedoložených tvrzení i povahy informace, která objektivně mohla ve veřejnosti vzbudit dojem, že objektivita zpravodajství je narušena.
Rozhodnutí dostupné zde
Michal Peškar vystoupil na ČT24 v pořadu Týden v justici
Nejvyšší soud nedávno potvrdil rozhodnutí nižších soudů, že zjištění alkoholu v dechu automaticky neznamená, že je zaměstnanec alkoholem současně ovlivněn. Podle názoru soudů do hladiny 0,49 ‰ alkoholu v krvi je dotyčná osoba alkoholem prakticky neovlivněna, a nejde proto o porušení povinnosti, na základě kterého lze se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí. Michal Peškar v pořadu Týden v justici vysvětloval, jak toto rozhodnutí ovlivní možnost postihovat zaměstnance za konzumaci alkoholu na pracovišti.
HR News č. 3 / červen 2017
Velkou část červnového vydání HR News věnujeme novele zákona o zaměstnanosti, kterou schválil Senát a čeká už jen na podpis prezidenta a vyhlášení. V tomto čísle se rovněž budeme zabývat Nařízením EU o osobních údajích, do jehož účinnosti již zbývá jen necelý rok.
Sledujte nás na Facebooku