Pracovněprávní aktuality – prosinec 2017

Článek přináší přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 5. 12. 2017 do 8. 1. 2018. V tomto vydání upozorňujeme na vyhlášku o změně základní sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. 

Ručení statutárního orgánu vs. náhrada škody dle insolvenčního zákona

Nejvyšší soud České republiky, 29 Cdo 5291/2015 ze dne 15.06.2017

Žalobce žaloval pohledávku za jednatelem společnosti, přičemž tvrdil, že jednatel ručí za škodu, která mu vznikla v důsledku neuhrazení kupní ceny společností. Jednatel společnosti za společnost objednal u žalobce zboží, společnost však poté kupní cenu za zboží neuhradila. Společnost byla v době učinění objednávky ve stavu platební neschopnosti a byly splněny podmínky k podání insolvenčního návrhu. Žalobce po zahájení insolvenčního řízení nepřihlásil svou pohledávku za společností do insolvenčního řízení.Soud prvního stupně a následně i odvolací soud zamítly nárok žalobce vůči jednateli společnosti (žalovanému). Argumentovaly, že tím, že žalobce nepřihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení, ztratil právo náhrady škody po jednateli společnosti. Dále tvrdily, že jelikož insolvenční zákon upravuje specificky odpovědnost jednatele za škodu v případě porušení povinnosti jednatele podat řádně a včas insolvenční návrh, nelze z tohoto důvodu postupovat formou ručení jednatele za škodu dle tehdy platného obchodního zákoníku.Nejvyšší soud rozhodnutí obou soudů zrušil. Dle jeho názoru totiž povinnost k náhradě škody dle insolvenčního zákona a ručení za společnost dle obchodního zákoníku jsou odlišné instituty, které jsou na sobě zpravidla nezávislé. Vytknul soudům nižších stupňů, že detailně neposoudily skutkové okolnosti případu a bez dalšího učinily závěr, že nepodáním přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení došlo ke ztrátě nároku na náhradu škody z titulu ručení jednatele za škodu společnosti.Jedná se o zajímavý judikát, neboť Nejvyšší soud připouští možnost, aby členové statutárního orgánu za splnění zákonných předpokladů ručili za závazky společnosti i v případě, že se společnost nachází ve stavu, kdy jednatelé dle zákona musí podat insolvenční návrh. Stále však platí, že ručení člena statutárního orgánu neslouží k dosažení náhrady škody vzniklé tím, že člen statutárního orgánu dopustí převzetí nového závazku na společnost v situaci, kdy již měla být splněna povinnost podat insolvenční návrh na majetek společnosti (čímž se věřiteli sníží míra uspokojení jeho nároku v rámci insolvenčního řízení oproti situaci, kdy by byla povinnost podat návrh na zahájení insolvenčního řízení splněna včas – viz rozhodnutí 29 Cdo 4824/2007) – k tomu slouží již zmíněný institut odpovědnosti za škodu upravený v insolvenčním zákoně.

Rozhodnutí najdete zde.

Lze nemocného zaměstnance vyhodit ve zkušební době?

Výpovědní doba a možnost změny její délky

Forbes 2017: Nataša Randlová mezi 100 nejvlivnějšími ženami Česka

Magazín Forbes sestavoval v letošním roce žebříček nejvlivnějších českých žen již pošesté. Jeho cílem je podpořit tyto ženy a zároveň inspirovat ostatní. Zaměřuje se nejen na manažerky, majitelky / podnikatelky, ženy ve veřejném sektoru, ale také ženy v neziskovém sektoru, kultuře, sportu a tzv. opinion leaders. U majitelek a manažerek firem sledoval magazín hospodářské výsledky, objemy peněz, nad nimiž mají kontrolu a přímý vliv, jejich podíly ve firmách, ale také to, kolik zákazníků jejich rozhodnutí může přímo ovlivnit. Kompletní žebříček poté naleznete v listopadovém vydání magazínu Forbes.

Pracovněprávní aktuality – listopad 2017

Článek přináší přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 7. 11. 2017 do 4. 12. 2017. V tomto vydání mimo jiné upozorňujeme na věcný záměr zákona o lobbingu, který projednávala vláda. Zákon počítá se zavedením veřejného registru lobbistů.

Volba dopravního prostředku na pracovní cesty

Zákaz konkurence během pracovního poměru aneb úskalí při zjišťování předmětu činnosti zaměstnavatele – sp. zn. 21 Cdo 3980/2016

Zaměstnankyně si v průběhu mateřské dovolené bez souhlasu zaměstnavatele založila masážní salon, kde poskytovala regenerační masáže. Když se o této skutečnosti dozvěděl zaměstnavatel, dal zaměstnankyni výpověď pro porušení povinnosti vyplývající z § 304 zákoníku práce, tj. zákazu souběžného výkonu výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, bez jeho předchozího souhlasu, a to z toho důvodu, že zaměstnavatel měl v živnostenském rejstříku jako předmět podnikání zapsané „masérské, rekondiční a regenerační služby“. V obchodním rejstříku bylo však jako předmět činnosti uvedeno „praktické zubní lékařství“ – nastala tak situace, kdy se výdělečná činnost zaměstnance sice shodovala s předmětem činnosti, k jejímuž výkonu měl zaměstnavatel živnostenské oprávnění, ale kdy zaměstnavatel současně neměl tento předmět činnosti zapsaný v obchodním rejstříku. Zaměstnankyně se na základě tohoto nesouladu dovolávala neplatnosti výpovědi žalobou. Nejvyšší soud byl postaven před otázku, jak za této situace posuzovat shodnost výdělečné činnosti zaměstnance s předmětem činnosti zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 304 zákoníku práce. Ve svém rozhodnutí dovodil, že ode dne ohlášení živnosti je třeba považovat uvedenou živnost za předmět činnosti zaměstnavatele, a to bez ohledu na to, že tento předmět činnosti neměl v rozhodné době zapsán v obchodním rejstříku. Žalobu zaměstnankyně zamítl. Daný nesoulad by mohl být významný jen při posuzování otázky zavinění – zaměstnanci by nebylo možné vytýkat zaviněné porušení povinnosti, pokud by vzhledem ke svému pracovnímu zařazení o tomto porušení vědět nemohl. S přihlédnutí k tomu, že zaměstnankyně vykonávala funkci „výkonného manažera“, by tato argumentace těžko mohla být úspěšná. Nejvyšší soud současně podotkl, že porušení povinnosti dle § 304 je dáno již samotnou shodou výdělečné činnosti zaměstnance s předmětem činnosti zaměstnavatele, aniž by bylo významné, jakým způsobem, v jakém rozsahu, popř. zda vůbec zaměstnavatel svůj předmět činnosti vykonává (tyto skutečnosti však mohou být významné při posuzování intenzity porušení povinnosti). Jedním dechem pak dodává, že povinnost zaměstnance dle § 304 trvá po celou dobu pracovního poměru, tedy i po dobu důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance a v době mateřské či rodičovské dovolené.

Rozhodnutí dostupné zde

Zajištění pohledávky vůči bývalému zaměstnanci směnkou

Nejvyšší soud České republiky, 21 Cdo 4659/2016 ze dne 01.06.2017

Nejvyšší soud se v tomto rozsudku zabýval otázkou, zda lze zajistit pohledávku zaměstnavatele vůči zaměstnanci z pracovněprávního vztahu směnkou. Předmětem posouzení bylo, zda je zaměstnavatel oprávněn vymáhat plnění po bývalém zaměstnanci na základě směnky, kterou mu tento zaměstnanec vyhotovil k zajištění dluhu z titulu náhrady škody. Tento bývalý zaměstnanec byl zaměstnán jako řidič a jeho nedbalostí došlo k odcizení návěsu k nákladnímu vozidlu, který byl zaměstnanci svěřen k plnění jeho úkolů. Po této skutečnosti došlo k ukončení pracovního poměru dohodou a současně bývalý zaměstnanec vystavil zaměstnavateli vlastní směnku na částku 200.000,- Kč k zajištění úhrady náhrady škody. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ačkoliv zákoník práce ani jiný právní předpis výslovně nezakazuje zajistit dluh či jinou pohledávku plynoucí z pracovního vztahu směnkou, s ohledem na principy zákoníku práce a ochrany zaměstnance je dohoda o směnečném zajištění neplatná, a směnku proto nelze vymáhat. Nejvyšší soud se detailně zabýval postavením směnečného dlužníka a věřitele, kdy zdůraznil, že dle jeho názoru je směnečný věřitel ve velmi výhodném postavení oproti směnečnému dlužníkovi, neboť dle Nejvyššího soudu je směnečný vztah typickým příkladem závazkového vztahu, v němž se projevuje nerovnost jeho účastníků. Taktéž nad rámec právní úpravy Nejvyšší soud uvádí, že tato nerovnováha ve vztahu je dle jeho názoru umocněna případným „neřádným využitím“ směnky směnečným věřitelem (uplatnění zajišťovací směnky v rozporu se sjednaným postupem, případně při převodu směnky na třetí osobu). Nejvyšší soud proto uzavřel, že zaměstnavatel není oprávněn k zajištění pohledávky vzniklé z pracovního vztahu využít institutu směnky vůči svému zaměstnanci, resp. bývalému zaměstnanci.Jedná o další z rozhodnutí Nejvyššího soudu, které v oblasti pracovního práva přistupují velmi restriktivně k možnostem ochrany oprávněných zájmů zaměstnavatele; naopak, vyzdvihují ochranný aspekt pracovněprávního vztahu ve vztahu k zaměstnanci, ačkoliv tato restrikce není explicitně vyjádřena v žádném právním předpisu. Pro praktické zajištění pohledávky za zaměstnancem, resp. pro efektivní získání exekučního titulu lze proto využít už jenom málo institutů, mezi něž patří například sepsání notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Považujeme však tento trend prosazování ochrany zaměstnance na úkor veškerých ostatních právních institutů za limitující vůči zaměstnavatelům, kterým ponechává pouze malý manévrovací prostor k zajištění ochrany svých práv.

Rozhodnutí najdete zde.

HR News č. 7 / říjen 2017

Říjnové vydání novinek z pracovněprávního světa je zaměřeno na změny, které vás čekají při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, respektive v oblasti náhradního plnění povinného podílu. Některé novinky vás čekají už od 1. října 2017. Připravit se musíte především na ty, které přijdou od ledna 2018.

Pracovněprávní aktuality – říjen 2017

Článek přináší přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 3. 10. 2017 do 6. 11. 2017. V tomto vydání upozorňujeme na návrh vyhlášky, která navazuje na novelizaci zákonné úpravy týkající se pracovnělékařských služeb. Změny se budou týkat především zaměstnanců, kteří vykonávají práce zařazené do kategorie II. Periodické zdravotní prohlídky budou podstupovat častěji.

Úprava pracovní doby

ČT24 / Michal Peškar vystoupil na ČT24, v rámci odpoledního zpravodajského bloku od 16:45 hod. objasňoval právní aspekty úpravy pracovní doby.

Novela zákona o zaměstnanosti a souvisejících zákonů

Práce a mzda/ Na konci července nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, spolu s ní došlo ke změnám v zákoníku práce nebo zákonu o inspekci práci. Nataša Randlová a David Smolař přibližují praktické dopady na zaměstnavatele v oblasti agenturního zaměstnávání či zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

HR News č. 6 / září 2017

Zářijové vydání HR je věnováno institutu tzv. dlouhodobého ošetřovného. Vzhledem k tomu, že naše populace neustále stárne, bude tento institut pravděpodobně v praxi často využíván a Vy s ním budete muset v rámci provozu počítat. Odmítnout žádost zaměstnance bude možné, ale jsou zde nastavena omezení, se kterými Vás rovněž seznámíme.  Dozvíte se také, o kolik se v roce 2018 bude navyšovat minimální mzda  a jak to bude s nejnižší úrovní zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny prací.

Zpětné vymáhání příplatků za práci přesčas

HR News č. 5 / srpen 2017

Úroveň nezaměstnanosti v České republice se stále drží na minimálních hodnotách a pro zaměstnavatele je pořád těžší najít potřebnou pracovní sílu, a to zejména v oblasti manuálních činností. Určitou pomoc pro řešení této situace má pro agentury práce představovat zrušení zákazu dočasně přidělovat k práci uživatelům cizince, kteří potřebují k výkonu práce povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou nebo modrou kartu – o této novince jsme vás informovali v předminulém vydání HR News. Ačkoliv to byla pro mnohé radostná zpráva, mnoho zaměstnavatelů zapomnělo na podstatná omezení, která představuje nařízení vlády č. 64/2009 Sb., na které upozorňujeme v srpnovém vydání HR News.