Je při převodu zaměstnance nutná nová lékařská prohlídka?

Podmínky pro zástupce zaměstnanců – 21 Cdo 974/2012

V této věci předložila odborová organizace zaměstnavateli požadavek, aby jí na vlastní náklad zajistil (poměrně bohatě) vybavené prostory pro její činnost. Odborová organizace však měla pouze šest členů, z nichž pouze dva byli zaměstnanci zaměstnavatele. Oba navíc vedli se zaměstnavatelem soudní spory o platnost výpovědí, které jim byly dány, a odborovou organizaci založili především s cílem „vyřídit si účty“ se svým zaměstnavatelem. Spor se dostal až k Nejvyššímu soudu ČR poté, co již odvolací soud žalobu zamítl, když označil požadavky odborové organizace jako odporující dobrým mravům. Stejný názor zaujal také Nejvyšší soud ČR a dovolání odborové organizace zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil především tím, že zákoník práce ponechává na soudu, aby v každém konkrétním případě rozhodl, jaké podmínky pro činnost je třeba považovat vůči konkrétní odborové organizaci za přiměřené. Základním faktorem pro toto posouzení jsou provozní možnosti zaměstnavatele. Soud ovšem může dále přihlédnout dalším skutečnostem, jako jsou reálné potřeby konkrétní odborové organizace nebo skutečný účel, za kterým byla založena. Nejvyšší soud ČR navíc uvedl, že požívat oprávnění, které jí dávají pracovněprávní předpisy, může pouze odborová organizace, která u zaměstnavatele vykazuje aktivní a zvenčí rozpoznatelnou činnost. Zaměstnavatel je tedy oprávněn při vytváření podmínek pro činnost každé odborové organizace, která u něj působí, zohlednit své provozní možnosti, velikost odborové organizace, a také povahu její činnosti (tedy zda skutečně hájí zájmy zaměstnanců). Nově založená odborová organizace proto nemusí automaticky dostat od zaměstnavatele stejné podmínky, jako má ta, která je již zaběhnutá a řádně funguje.

Rozhodnutí dostupné zde

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství při ztrátě zaměstnání

Business Bulletin č. 1/2013

V prvním letošním vydání Business Bulletinu Vám přinášíme aktuality z oblasti podnikání a obchodního práva, které jsme vybrali za poslední čtvrtletí roku 2012 s tím, že jsme se zaměřili zejména na změny, které se staly účinnými od 1.1.2013. Ve stručnosti tak informujeme o novelách občanského soudního řádu, komplexní novele stavebního zákona, novelách upravujících uspořádání orgánů finanční a celní správy a novinkách v oblasti práva procesního a práva nemovitostí. Dále upozorňujeme na navrhovanou novelu obchodního zákoníku a nový zákon o veřejných rejstřících, který má být přijat v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. V oblasti judikatury jsme stručně shrnuli rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se platnosti rozhodnutí valné hromady a rozhodnutí ÚOHS týkajícího se zakázaných kartelových dohod o rozdělení trhu. Pro sekci novinky jsme vybrali nové elektronické aplikace Ministerstva spravedlnosti, které by uživatelům měly zjednodušit postup při podávání návrhů obchodnímu rejstříku a získávání rozhodnutí s doložkou právní moci a vykonatelnosti.

Sporné otázky kolem odstupného

V návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se možnosti vyplatit odstupné i v jiných než zákonem uvedených důvodech se autoři článku zabývají jeho důsledky. Zejména, zda se z takového odstupného odvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění a zda takové odstupné má vliv na případnou výplatu podpory v nezaměstnanosti. V souvislosti s odstupným se autoři zabývají i možností jeho zvyšování, jelikož v praxi se lze bohužel i dnes setkat s různými názory na tuto otázku.

Jak a kdy mohu ukončit pracovní poměr?

Může zaměstnavatel zakázat již jednou povolenou dovolenou?

Randl Partners potřetí Právnickou firmou roku

Advokátní kancelář Randl Partners získala v pátém ročníku soutěže PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2012 opět prvenství v kategorii Pracovní právo. V této kategorii se jí podařilo zvítězit již v letech 2009 a 2010.„Již třetí vítězství Právnické firmy roku v kategorii Pracovního práva je pro advokátní kancelář založenou teprve před třemi lety obrovská pocta. Oceněny byly zřejmě dlouholeté zkušenosti našich právníků v kombinaci s takřka rodinnou péčí, kterou našim klientům věnujeme. Neposkytujeme jen běžné právní služby. Sledujeme pro klienty pracovněprávní novinky, neustále píšeme články, přednášíme, vydáváme knihy… Sice je to občas náročné, ale v momentech, jako je tento, víme, že se to rozhodně vyplatí!“ okomentovala vítězství JUDr. Nataša Randlová.

Předstírání práce – 21 Cdo 2596/2011

V tomto případě zaměstnanec dorazil ráno do práce a v docházkovém systému označil svůj příchod. Následně však své pracoviště opustil a vrátil se na něj až večer, kdy v docházkovém systému vyznačil svůj odchod. Zaměstnavatel mu v návaznosti na to doručil okamžité zrušení pracovního poměru, o jehož platnost se vedl spor, který se dostal až k Nejvyššímu soudu ČR. Podle stávající judikatury bylo možné posuzovat jako zvlášť hrubé porušení pracovních povinností, které je jedním z důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru, nejméně několikadenní neomluvenou absenci zaměstnance. Nejvyšší soud ČR však v tomto případě neposoudil jednání zaměstnance jako „prostou“ neomluvenou absenci, ale jako útok na majetek zaměstnavatele. Předstíráním práce totiž zaměstnanec usiloval o nezákonné snížení majetku svého zaměstnavatele, neboť se pokusil získat mzdu za práci v době, kdy ve skutečnosti nepracoval. Útok na majetek zaměstnavatele přitom podle názoru Nejvyššího soudu ČR představuje tak významnou okolnost, že zpravidla sama o sobě zakládá zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance, a tedy odůvodňuje okamžité zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatelé by tak měli při neomluvených absencích zaměstnanců v práci posoudit, zda se jedná o tzv. prostou absenci, nebo o absenci, při které zaměstnanec práci předstírá a snaží se na úkor zaměstnavatele obohatit. U předstírané práce pak mohou zaměstnavatelé i jeden den takto předstírané práce posoudit jako zvlášť hrubé porušení povinností a přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnance. U prosté absence je potřeba vzít v úvahu požadavek Nejvyššího soudu ČR, že pro použití okamžitého zrušení je nutné, aby tato prostá absence byla několikadenní.

Rozhodnutí dostupné zde

Zaměstnanec pracoval, i když měl právo na volno – bude to přesčas?

Nataša Randlová zakládající členka CzELA

Czech Employment Lawyers Association (CzELA) je nově založené sdružení advokátů, kteří se specializují výhradně na pracovní právo. Cílem asociace je vytvořit prostředí, v němž se budou moci pracovněprávní odborníci pravidelně setkávat, diskutovat, řešit případy z praxe a vyměňovat si tak cenné zkušenosti. CzELA si klade za úkol vydobýt pracovnímu právu odpovídající pozornost ve veřejné debatě, přispívat svým působením v oblasti pracovněprávní legislativy a být kompetentním zdrojem informací pro oblast českého pracovního práva v mediálním světě. Celkem 22 zakládajících členů, včetně Nataši Randlové, která byla zároveň předsedkyní přípravného výboru.

(Ne)podepsaná výpověď – 21 Cdo 2357/2011

V této věci se zaměstnanec domáhal neplatnosti výpovědi podané mu zaměstnavatelem z důvodu, že byla údajně doručena nepodepsaná. Toto tvrzení dokládal nepodepsanou verzí výpovědi. Zaměstnavatel však tvrdil, že výpověď byla doručena řádně podepsaná a že zaměstnanec pro své tvrzení zneužil faktu, že mu bylo nejprve poskytnuto nepodepsané vyhotovení výpovědi a návrh dohody o ukončení pracovního poměru, aby si je mohl doma v klidu prostudovat a rozmyslet si, zda přistoupí na ukončení pracovního poměru dohodou. Předání řádně podepsané výpovědi prokazoval zaměstnavatel svědeckými výpověďmi. Na jejich základě soud prvního stupně prohlásil výpověď za platnou. Naopak odvolací soud předložené důkazy nepřesvědčily a výpověď prohlásil za neplatnou. Nejvyšší soud rozsudky obou soudů z formálních důvodů zrušil a věc jim vrátil k novému projednání. Z hlediska praxe však tento judikát ukazuje, že zaměstnavatelé si musí dávat pozor při poskytování nepodepsaných verzí dokumentů zaměstnancům. Otázkou je jak budou zaměstnavatelé soudům prokazovat, že zaměstnancům předali podepsaný originál výpovědi a jaké důkazy soudy v této souvislosti budou přijímat. Určité řešení by požadovat po zaměstnanci písemné potvrzení, že mu byla předána výpověď, která byla vlastnoručně podepsána zástupci zaměstnavatele a že si její originál ponechal. Toto potvrzení by mohlo být samostatné, anebo přímo uvedené v samotné výpovědi. To co budou soudy považovat za prokázané, však ukáže až další vývoj judikatury.

Rozhodnutí dostupné zde

Omezení zaměstnavatele při určování čerpání dovolené

Neproplacení stravného při zahraniční pracovní cestě

Kulatý stůl: jaké největší problémy vidíte v současném pracovním právu?

Právní rádce / Nataša Randlová diskutuje u kulatého stolu s Ladislavem Smejkalem a Petrem Hůrkou o nejpalčivějších problémech současného pracovního práva. Všichni tři experti se postupně vyjadřují např. k problematice tzv. švarcsystému, agentur práce nebo přechodu práv a povinností.

Přechod práv a povinností v praxi

Právní rádce / Vedle diskuse u kulatého stolu přispěla Nataša Randlová do srpnového Právního rádce také svým článkem o změnách v úpravě přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Autorka upozorňuje, že ne všechny změny naplnily očekávání, a uvádí dva konkrétní příklady, které se v praxi zdají být nejproblematičtější.