Náhrada stravovacích výdajů v cizí měně a posouzení pojmu zahraniční pracovní cesta
PSK (Linde) / Nataša Randlová se ve svém článku věnuje judikátu, ve kterém se Nejvyšší soud ČR vyjádřil k nároku na náhradu stravovacích výdajů v cizí měně, posouzení pojmu zahraniční pracovní cesta a náhradám při sjednávání místa výkonu práce, popřípadě pravidelného pracoviště v zahraničí.
Přeruší se čerpání dovolené, když náhle onemocním?
Lze čerpat dovolenou mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou?
Jak na diskriminaci a obtěžování na pracovišti
HRM / Klienti advokátní kanceláře se v poslední době často na autorky článku obrací s prosbou o pomoc. Bohužel v českých podmínkách, na rozdíl například od USA, zatím žádné závazné či alespoň doporučené postupy pro případy možné diskriminace neexistují. Tento článek by se tak mohl stát praktickým návodem „jak na to“.
Může zaměstnavatel propustit zaměstnance, kterého „přistihl“ opilého v době jeho pracovní neschopnosti?
Pracovní smlouva i dohoda o provedení práce u jednoho zaměstnavatele – je to vůbec možné?
Edice Fenomén: Tajemství mého úspěchu.
Edice Fenomén přináší třiadvacet příběhů úspěšných Čechů a Češek, mezi kterými je i JUDr. Nataša Randlová, která se zaměřuje na právní poradenství v oblasti pracovního práva.V rozhovoru s redaktorem Ekonomu prozradí, jaký byl její prvotní impuls, který ji přivedl na podnikatelskou dráhu a jaká tajemství se skrývají za jejím úspěchem.
Nejvyšší soud stanovil podmínky uzavření dalšího pracovněprávního vztahu u téhož zaměstnavatele
Článek Nataši Randlové a Michaely Prokopové se zabývá rozhodnutím Nejvyššího soudu, kterým definoval, jaké znaky musí být splněny, aby se jednalo o práci jiného druhu v případě uzavření dalšího pracovněprávního vztahu mezi týmž zaměstnancem a zaměstnavatelem. Nejsou-li výše zmíněné znaky splněny v době, kdy zaměstnavatel se zaměstnancem nový pracovní vztah uzavírá, dochází k obcházení zákona, jež se zaměstnavateli může výrazně prodražit. Tento judikát vychází v době, kdy jsou některými konzultanskými firmami nabízeny projekty, které vedou k ušetření mzdových nákladů zaměstnavatelů právě odštěpením části činností a sjednání dohody k jejich výkonu. Jelikož je toto jednání v rozporu se zákoníkem práce, zaměstnavatelé by se ho měli vyvarovat.
Vyložení termínu „práce jiného druhu“- 21 Cdo 1573/2012
V této věci žalobce vykonával u zaměstnavatele na základě pracovního poměru práci řidiče na rozvozu zboží a dále, na základě smlouvy o vedlejší pracovní činnosti, vybíral peníze od zákazníků za dodané zboží. Žalobce se domáhal určení neplatnosti smlouvy o vedlejší pracovní činnosti, neboť výkon jeho práce v pracovním poměru se časově prolínal s činností podle smlouvy o vedlejší pracovní činnosti. Žalobce se domníval, že žalovaný touto smlouvou zakrýval přesčasovou práci, za niž vyplácel odměnu jako podíl na tržbách, nikoliv za odpracovanou dobu. Soudy nižších stupňů i Nejvyšší soud ČR s ním souhlasily. Krajský soud dovodil, že dohoda o vedlejší pracovní činnosti uzavřená mezi účastníky je neplatná, protože obchází zákon a protože dohodu o vedlejší pracovní činnosti nelze platně sjednat na práce, které jsou součástí pracovní náplně kryté pracovní smlouvou.Toto rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší soud ČR, kdy definoval, jaké znaky musí být naplněny, aby se jednalo o práci jiného druhu. Činnosti musí mít odlišnou povahu, nepředstavovat jen doplnění stávající pracovní náplně, nesmí s pracovní činností bezprostředně souviset, nesmí být výkonem hlavní práce podmíněny a nesmí být konány v době konání jiného pracovního poměru. Pokud budou tyto podmínky splněny, tak zaměstnavatel může uzavřít se zaměstnancem vedle pracovní smlouvy i dohodu o pracovní činnosti, pokud zaměstnanec bude vykonávat práci v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnavatelé by si tak měli dobře rozmyslet všechny okolnosti, za kterých se zaměstnancem uzavírají další pracovněprávní vztah, tak aby neobcházeli zákon. Obcházení zákona se totiž může zaměstnavateli výrazně prodražit, a to nejen na soudním sporu, ale především na vyplacení přesčasových hodin.
Rozhodnutí dostupné zde
Práce v době povodní
Ochrana před výpovědí v době pracovní neschopnosti
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů při převodu podniku
PSK (Linde) / Nataša Randlová se ve svém článku věnuje judikátu, který je důležitý především pro zaměstnance, kteří chtějí napadnout rozvázání svého pracovního poměru. Judikát je zajímavý tím, že v něm Nejvyšší soud konstatoval, že pokud dojde před podáním žaloby, nebo i v průběhu soudního sporu k přechodu práv a povinností, je třeba, aby soud prohlásil neplatnost rozvázání pracovního poměru vůči oběma zaměstnavatelům, nikoli jen vůči původnímu zaměstnavateli.
Nárok na odstupné, jak na něj?
Může mi zaměstnavatel zakázat podnikat?
Přechod práv a povinností – 21 Cdo 268/2012
Správce konkursní podstaty okamžitě zrušil pracovní poměr se zaměstnancem hotelu, který poté prodal. Zaměstnanec správci konkursní podstaty sdělil, že trvá na dalším zaměstnávání a podal žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení, se kterou také u soudu uspěl. Oznámení i žalobu však podal až poté, co byl hotel převeden na nového vlastníka. V tomto konkrétním sporu se zaměstnanec domáhal náhrady mzdy, a to jak po správci konkurzní podstaty, tak po novém majiteli hotelu. Soudy nižších stupňů zaměstnanci vyhověly. Nejvyšší soud ČR však nikoli. Oznámení o trvání na dalším zaměstnávání i žaloba byly podány po převodu hotelu, a tedy i přechodu práv a povinností. Proto měly podle Nejvyššího soudu ČR směřovat proti novému majiteli hotelu. Rozsudek vydaný proti správci konkurzní podstaty totiž nemá vůči novému majiteli hotelu žádné účinky. Okamžité zrušení je proto z hlediska nového majitele hotelu platné. Nový majitel hotelu tak nemusí zaměstnanci vyplácet náhradu mzdy. To však podle Nejvyššího soudu ČR platí i pro správce konkurzní podstaty. Nárok na náhradu mzdy totiž nevzniká proto, že pracovní poměr byl neplatně rozvázán, ale proto, že zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci práci. Správce konkurzní podstaty však neměl povinnost zaměstnanci práci přidělovat, protože ta přešla na nového majitele hotelu. Zaměstnanec by se však podle Nejvyššího soudu ČR mohl domáhat náhrady škody po správci konkurzní podstaty a novém majiteli hotelu, pokud by nesplnili informační povinnost spojenou s přechodem. Tento judikát je důležitý především pro zaměstnance, kteří chtějí napadnout rozvázání svého pracovního poměru. Pokud dojde před podáním žaloby, nebo i v průběhu soudního sporu k přechodu práv a povinností, je třeba, aby soud prohlásil neplatnost rozvázání pracovního poměru vůči oběma zaměstnavatelům, nikoli jen vůči původnímu zaměstnavateli.
Rozhodnutí dostupné zde
Sledujte nás na Facebooku