Lze provádět exekuční srážky z cestovních náhrad? – 21 Cdo 3774/2013

Zaměstnanec, proti němuž byla vedena exekuce, se domáhal jejího částečného zastavení, protože exekutor mimo jiné postihl cestovní náhrady zaměstnance, a to jako tzv. jinou peněžitou pohledávku. Zaměstnanec argumentoval, že se nejedná o příjem v pravém slova smyslu, ale o náhradu cestovních výdajů, které zaměstnanci vznikly, aby vůbec mohl pracovat. Soudy obou stupňů však volání zaměstnance nevyslyšely, když shodně uvedly, že exekuovat jako tzv. jiné peněžité pohledávky lze všechny pohledávky, které nejsou výslovně občanským soudním řádem z výkonu rozhodnutí vyloučeny. Protože pohledávka na cestovní náhrady vyloučena není, podléhá exekuci. Zaměstnanec se však s tímto názorem nespokojil, obrátil se s dovoláním na Nejvyšší soud a dobře udělal. Nejvyšší soud totiž obě rozhodnutí obecných soudů zrušil a plně se ztotožnil s názorem zaměstnance. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí přitom poskytl velmi důležitý návod, jaké příjmy podléhají exekuci a jaké nikoliv. Podle Nejvyššího soudu je třeba rozlišovat příjmy, které mají svou povahou pracovněprávní charakter nebo které nahrazují mzdu jako odměnu za práci anebo jsou poskytovány vedle ní, a příjmy ostatní. Všechny výše uvedené pracovněprávní příjmy lze postihovat jedině srážkami ze mzdy a to jen, pokud to občanský soudní řád výslovně připouští (úplný výčet těchto příjmů je obsažen v § 299 občanského soudního řádu). Ustanovení občanského soudního řádu o exekuci jiných peněžitých pohledávek se na pracovněprávní příjmy nevztahují.

Rozhodnutí dostupné zde

Založení podniku v České republice

Tento článek popisuje postupy, jimiž se řídí zakládání podniků v České republice po jejím přistoupení k EU v roce 2004. První část článku se zabývá zákonné úpravě organizačních složek, následující se zaměřuje na právní formy společností, včetně evropské společnosti, a podmínky, které jsou vyžadovány při jejich založení.

Odmítnutí pokynu zaměstnavatele odůvodní okamžité zrušení pracovního poměru – 21 Cdo 1271/2013

Zaměstnavatel okamžitě zrušil se zaměstnancem pracovní poměr. Zaměstnanec na pozici kuchař totiž odmítl vařit jídla podle jídelního lístku změněného zaměstnavatelem. Zaměstnanec své chování odůvodňoval tím, že s ním jako s expertem na italskou kuchyni nebyly změny předem konzultovány. Zaměstnavatel musel za kuchaře sehnat náhradu, aby se vyhnul škodám způsobeným tím, že by se v jeho restauraci v daný den nevařilo. Zaměstnanec se proti okamžitému zrušení pracovního poměru bránil soudní cestou a argumentoval zejména tím, že vaření nových jídel nikdy výslovně neodmítl a pouze uvedl, že nejde o italská jídla.U soudu prvního stupně i u odvolacího soudu zaměstnanec uspěl. Oba soudy shodně uvedly, že zaměstnanec svým jednáním sice porušil své povinnosti, ale nejednalo se o porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. S tím ovšem nesouhlasil Nejvyšší soud, který v dovolání vyhověl zaměstnavateli, když uvedl, že klíčové pro posouzení intenzity porušení povinností v daném případě je, že kuchař úmyslně porušil naprosto základní pracovněprávní povinnost: Konat práci podle pracovní smlouvy podle pokynů zaměstnavatele. Pokyn zaměstnavatele byl v souladu se sjednaným druhem práce (celá situace by byla jiná, kdyby byl zaměstnanec zaměstnán s druhem práce „kuchař italské kuchyně“). Nejvyšší soud dále uvedl, že zaměstnanec je povinen plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy bez ohledu na to, jaké odborné stanovisko k nim zaujímá. Okamžité zrušení pracovního poměru tak bylo za daných okolností podle Nejvyššího soudu odůvodněné.

Rozhodnutí dostupné zde

Pokud chystáte organizační změnu, dávejte si pozor na datum její účinnosti – 21 Cdo 790/2013

Zaměstnavatel dal zaměstnankyni výpověď z organizačních důvodů pro zrušení jejího pracovního místa. Rozhodnutí o zrušení pracovního místa bylo přijato 11. 4. s účinností k 31. 8. Zaměstnavatel dal zaměstnankyni výpověď 18. 5. a výpovědní doba měla uplynout dne 31. 7., tedy měsíc před účinností organizační změny. Zaměstnankyně před skončením výpovědní doby onemocněla a pracovní poměr skončil až v říjnu. Zaměstnankyně se následně proti výpovědi bránila u soudů. Soud prvního stupně žalobu zamítl s tím, že byly naplněny všechny předpoklady výpovědi, tedy přijetí rozhodnutí o organizační změně, nadbytečnost zaměstnankyně i příčinná souvislost. Odvolací soud však rozsudek k odvolání zaměstnankyně změnil a žalobě naopak v plném rozsahu vyhověl. Podle odvolacího soudu bylo rozhodující, že pracovní poměr měl na základě výpovědi skončit před účinností organizační změny a nebyla tedy dána příčinná souvislost. Na tom podle odvolacího soudu nic neměnila ani pracovní neschopnost zaměstnankyně. Stejné stanovisko zaujal k věci i Nejvyšší soud, který tedy definitivně potvrdil neplatnost výpovědi pro nedostatek příčinné souvislosti. Podle Nejvyššího soudu je nerozhodná i pracovní neschopnost zaměstnankyně, kvůli níž pracovní poměr skončil až po účinnosti organizační změny. Nejvyšší soud totiž připomněl, že pro posouzení platnosti výpovědi jsou rozhodné okolnosti v okamžiku, kdy byla výpověď dána. V té době ale pochopitelně o nemoci zaměstnankyně nikdo neměl ani tušení. Judikát je významným varováním zaměstnavatelům plánujícím organizační změny: Plánujte organizační změny pečlivě včetně načasování. V opačném případě může i jinak zákonným způsobem provedená organizační změna vést k neplatné výpovědi a nároku zaměstnance na náhradu mzdy.

Rozhodnutí dostupné zde

Odnesením zbytků od oběda kuchařka zaútočila na majetek zaměstnavatele zvlášť hrubým způsobem – 21 Cdo 1496/2013

Zaměstnavatel se zaměstnankyní okamžitě zrušil pracovní poměr pro zvlášť závažné porušení jejích pracovních povinností. Tohoto porušení povinností se zaměstnankyně měla dopustit tím, že při odchodu z práce si ve svém zavazadle odnášela potraviny, které patřily zaměstnavateli. Zaměstnankyně své jednání bránila tím, že potraviny byly určené k likvidaci, tím pádem zaměstnavateli nevznikla škoda. Okamžité zrušení tak zaměstnankyně napadla u soudu pro neplatnost. Soud prvního stupně žalobu zamítl s tím, že zaměstnankyně zvlášť hrubým způsobem porušila svou základní povinnost v rámci pracovním poměru, a to řádně hospodařit s prostředky svěřenými jí zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. Odvolací soud však s takovým rozhodnutím nesouhlasil a žalobě naopak v plném rozsahu vyhověl s odůvodněním, že zaměstnankyně byla u zaměstnavatele zaměstnána již dlouhou dobu a potraviny byly navíc určeny k likvidaci, tudíž zaměstnavateli nevznikla žádná škoda. Nejvyšší soud následně dal za pravdu soudu prvního stupně a rozsudek odvolacího soudu zrušil. V této souvislosti připomněl, že zaměstnankyně se dopustila nejen přímého útoku na majetek zaměstnavatele, ale navíc porušila svou loajalitu k zaměstnavateli, což je dostatečným důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru. Tento judikát je významný zejména z pohledu posuzování intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance. Poukazuje především na to, že zaměstnavatel je oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnance, aniž by mu zaměstnancovým jednáním vznikla reálná škoda. V tomto směru tedy podle názoru soudců Nejvyššího soudu postačí, když zaměstnanec jedná vůči zaměstnavateli neloajálně a útočí tak na vzájemnou důvěru v rámci daného pracovněprávního vztahu.

Rozhodnutí dostupné zde

Business Bulletin č. 3/2014

Vítejte u již třetího čísla letošního Business Bulletinu! V tomto čísle jsme si pro Vás připravili několik zajímavých novinek a aktualit ze světa obchodního práva. Nejprve Vás budeme informovat o již schválené novele zákona o živnostenském podnikání, která byla přijata za účelem snížení administrativní zátěže podnikatelů, a rovněž o novele autorského zákona. Poskytneme Vám také informace o průběhu příprav novely nového občanského zákoníku, která má napravit některé z jeho nejpalčivějších problémů. V rámci navrhované legislativy se rovněž dozvíte o zpřísnění trestní odpovědnosti právnických osob, které má nastat v důsledku rozšíření okruhu trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná. V oblasti vybrané judikatury se dozvíte o problematice zániku předkupního práva, právu společníka na informace o společnosti či o zákazu souběhu funkce manažera a člena představenstva společnosti.

Může mě zaměstnavatel omezit v tom, co dělám o přestávkách?

Nový občanský zákoník v personální praxi – díl 3.

PSK (Linde) / V posledním dílu článku o dopadech nového občanského zákoníku na personální praxi se Nataša Randlová a Lucie Hořejší věnují zavedené praxi stran pracovněprávních vztahů, odškodňování pracovních úrazů a pravidlům ohledně vydávání vnitřních předpisů zaměstnavatele.

Business Bulletin č. 2/2014

Vítáme Vás u nového čísla našeho Business Bulletinu, který obsahuje hned několik významných novinek! V sekci schválené zákony Vám přinášíme informace o přijatých směrnicích z oblasti veřejných zakázek, které zřejmě vyústí v přijetí nového zákona o veřejných zakázkách. V rámci připravované legislativy se dozvíte o připravované první velké novele nového občanského zákoníku, která má napravit nejpalčivější problémy nového kodexu, dále o připravovaném zákoně o Registru smluv, který bude obsahovat veřejně dostupné smlouvy týkající se veřejných zakázek a o změnách v oblasti exekuce společného jmění manželů. V judikatuře se budeme věnovat otázce přípustnosti změny stanov, ne/možnosti výkonu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti a nutnosti odůvodnění návrhu představenstva na rozdělení podílu na zisku. Jako praktickou novinku jsme si pro Vás připravili informaci o lhůtě pro vydání rozhodnutí o povolení vkladu katastrem nemovitostí. 

Příplatek k příplatku aneb přesčasová práce v sobotu

Nepoužitelný lékařský posudek

Nový občanský zákoník v personální praxi – díl 2.

PSK (Linde) / Také druhý díl článku Nataši Randlové a Lucie Hořejší se věnuje dopadům nového občanského zákoníku na personální praxi. Čtenáře tentokrát autorky seznamují s rozdělením stran smluvního vztahu na silnější a slabší, s během prekluzivní lhůty v pracovněprávních vztazích a novou právní úpravou započtení a dohod o srážkách ze mzdy.  

Zaměstnanec musí chránit citlivá data

MF DNES / Nataša Randlová se v krátkém rozhovoru pro deník MF DNES vyjadřuje k nedávnému úniku citlivých dat o příjmech vysokých manažerů České spořitelny.  

Průvodce rekodifikací pro podnikatele č. 1

Od první myšlenky k tvorbě nového kodexu občanského práva uběhlo již mnoho času. Již na počátku 90. let minulého století, kdy byla vydána velká novela stávajícího občanského zákoníku, bylo patrné, že novela je pouze jakýmsi „mostem“ mezi „socialistickým“ právem a zamýšleným novým kodexem soukromého práva. Přestože se nový kodex soukromého práva mezi odborníky i politiky čas od času diskutoval, až tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl v roce 2000 rozhodl o započetí prací na rekodifikaci soukromého práva. O více než 11 let a 3000 připomínek později prošel návrh nového občanského zákoníku čtením v obou komorách Parlamentu. Nový občanský zákoník, společně se zákonem o obchodních korporacích a zákonem o mezinárodním právu soukromém, které byly také součástí tzv. rekodifikačního balíčku, jsou tak již platnou součástí právního řádu a nyní se čeká jen na okamžik, kdy vstoupí v účinnost. Ona chvíle by měla nastat 1.1.2014. Protože máme za to, že tou dobou bude již pozdě na to se s novým zákoníkem seznamovat, rozhodli jsme se Vám přinést shrnutí základních informací a poznatků, které by neměly uniknout nikomu, kdo se chystá po roce 2014 bez problémů pokračovat v podnikání.

Průvodce rekodifikací pro podnikatele č. 2

Obchodní společnosti jsou základní a velmi rozšířenou formou podnikání v České republice přičemž k loňskému roku jich u nás existovalo již více jak 350 tisíc. Ani jim se však nevyhne přijatá rekodifikace soukromého práva. Od 1.1.2014, kdy nová úprava nabude účinnosti, dojde k zásadním změnám v zakládání a fungování obchodních společností, ale i dalších právnických osob. V souvislosti s těmito změnami přibude společnostem, resp. jejich statutárním orgánům, řada nových povinností a omezení, sloužících primárně k posílení ochrany věřitelů, společníků, i společnosti samotné (pro zajištění řádné správy majetku společnosti jejími orgány). Vedle četných povinností však rekodifikace přináší také mnoho nových práv a institutů, které byly dosud naší úpravě cizí, a které umožní společnostem více přizpůsobit organizační strukturu, správu a řízení jejich specifickým potřebám. V tomto a v následujícím čísle našeho Průvodce rekodifikací Vás proto seznámíme s těmi nejdůležitějšími změnami v obecné úpravě obchodních společností. Důsledkům zde uváděných změn se společnosti nevyhnou. V poměrně krátké časové lhůtě budou nuceny uzpůsobit své zakladatelské dokumenty novým pravidlům. Společnosti by tak neměly ponechat nic náhodě a připravit se na rekodifikaci již nyní.

Průvodce rekodifikací pro podnikatele č. 3

Stejně jako člověk potřebuje k životu srdce, mozek či ruce, tak se také obchodní společnosti neobejdou bez svých společníků, jednatelů a dalších funkcionářů. Fungování obchodní společnosti proto úzce souvisí s postavením, právy a povinnostmi jejích orgánů, resp. jejich členů. S přijetím rekodifikačních předpisů dojde k zásadním změnám v právní úpravě, které se dotknou nejen statutárních orgánů (jednatelů, představenstva, atd.) a jejich jednání za společnost navenek, ale rovněž orgánu nejvyššího (valné hromady) a orgánů kontrolních (dozorčí rady). Nová úprava v mnohých ohledech rozvazuje ruce statutárním orgánům a umožňuje jim uskutečnit řadu kroků, které zákon dosud zakazoval. V tomto čísle našeho Průvodce rekodifikací Vás proto seznámíme s těmi nejpodstatnějšími změnami v úpravě postavení, práv a povinností členů orgánů obchodních společností, jakož i s novinkami v oblasti zastoupení společnosti.