Nataša Randlová nominována mezi EUROPE WOMEN IN BUSINESS LAW 2015
Britská společnost Euromoney Legal Media Group vybrala v rámci pátého ročníku žebříčku EUROPEAN WOMEN IN BUSINESS LAW AWARDS celkem osm kandidátek z celé Evropy, které jsou výjimečné ve svých oborech a právní praxi (nejen ve svém regionu) obohatily svými originálními nápady, inovacemi a celkovým osobním přístupem.
Co dělat, když zaměstnavatel odmítá vyplatit mzdu
Domluvení zakázky pro konkurenci je útokem na majetek zaměstnavatele – 21 Cdo 1229/2014
Zaměstnavatel zjistil, že jeho zaměstnanec na pozici manažera dopravy sjednával zakázky pro cizí společnost, u níž pracuje jako dispečer jeho blízký, a okamžitě s ním proto zrušil pracovní poměr. Zaměstnanec se proti tomuto nařčení bránil žalobou, které obecné soudy vyhověly, když především dovodily, že okamžité zrušení je po formální stránce neurčité. Zaměstnavatel však nenechal věc být a podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten po přezkoumání rozsudky nižších soudů zrušil a věc jim vrátil k novému projednání. Nejvyšší soud vytkl soudům obou stupňů, že nevyslechly navržené svědky, kteří měli prokázat, že zaměstnanec v době předání okamžitého zrušení věděl, proč je s ním okamžitě rušen pracovní poměr. Nejvyšší soud dále dodal, že potvrdí-li se nařčení zaměstnavatele, půjde ze strany zaměstnance o útok na majetek zaměstnavatele spočívající v tom, že zaměstnanec by domlouváním zakázek pro konkurenci způsoboval zaměstnavateli škodu ve formě ušlého zisku (tedy že zakázky, které by jinak realizoval zaměstnavatel, provedl někdo jiný). Nejvyšší soud též připomněl, že úmyslný útok na majetek zaměstnavatele lze považovat za natolik zásadní porušení povinností zaměstnance, že zpravidla dostačuje pro okamžité zrušení pracovního poměru.
Rozhodnutí dostupné zde
Zaměstnavatel zrušil prodejnu – jak je to s nárokem na odstupné?
Business Bulletin č. 3/2015
V třetím letošním vydání našeho Business Bulletinu Vás informujeme o nejdůležitějších právních novinkách zveřejněných v období od června do října 2015. Na úvod jsme připravili stručnou informaci o připravované novele občanského zákoníku, která byla schválena vládou v polovině října 2015. Dále se věnujeme podstatné změně občanského soudního řádu a exekučního řádu, která má zejména za cíl zvýšit ochranu nezadluženého manžela při exekuci na majetek manžela dlužníka a umožňuje úspěšným účastníkům civilních řízení, kteří nejsou zastoupeni advokátem požadovat úhradu svých soudních nákladů paušální částkou. Dále se věnujeme také vyhlášce Ministerstva financí týkající se financování exportu se státní podporou, která má umožnit lepší fungování kontrolních mechanismů při poskytování dotací ze strany ministerstva. Ze soudních rozhodnutí jsme tentokrát vybrali další judikát týkající se souběhu funkcí u statutárních orgánů obchodních korporací, který je již staršího data, ale přináší svým obsahem další nejistotu do úpravy tzv. souběhu funkcí. Dále informujeme o rozhodnutí zabývajícím se prokazováním porušení péče řádného hospodáře. Na závěr sekce judikatury připomínáme rozhodnutí z dubna, které stanoví podmínky, podle kterých mohou strany smlouvy stanovit nezávislou stranu, která v případě potřeby stanoví pro jejich spor ze smlouvy rozhodce.
Další nejasnosti se souběhem funkcí – 21 Cdo 496/2014
Judikatura Nejvyššího soudu se dlouhodobě ustálila na závěru, podle nějž není možné, aby jedna a tatáž osoba byla statutárním orgánem společnosti a zároveň byla v téže společnosti zaměstnána na manažerské pozici, v níž by vykonávala obchodní vedení společnosti. Když se praxe tomuto závěru se skřípěním zubů jakž takž přizpůsobila, přišel Nejvyšší soud s následujícím překvapivým judikátem. Společnost se po svém bývalém obchodním řediteli, který byl zároveň místopředsedou představenstva, domáhala vrácení pohyblivé části mzdy. Zatímco u odvolacího soudu byla úspěšná, když odvolací soud dovodil, že pracovní smlouva byla kvůli souběhu funkcí neplatná, Nejvyšší soud všechny zaskočil. Dovodil totiž, že práce obchodního ředitele je prací úsekovou, navíc v konkrétní věci podřízenou generálnímu řediteli, a tedy nejde o obchodní vedení. Poprvé v historii tak Nejvyšší soud rozhodl, že šlo o platný souběh funkcí. Těžko říct, zda půjde o ojedinělý výstřelek nebo zda jde o začátek nové éry. Nové rozhodnutí však v každém případě vnáší nežádoucí nejistotu do vztahů mezi společnostmi a manažery.
Rozhodnutí dostupné zde
Jak skloubit pracovní dobu a péči o dítě?
Lze příplatky nahradit poskytováním benefitů?
Business Bulletin č. 2/2015
V tomto vydání Business Bulletinu se v sekci schválených zákonů zabýváme novelou zákona o veřejných zakázkách, která vstoupila v účinnost počátkem března a která zavádí řadu zásadních změn v zadávacím řízení. V rámci připravované legislativy poukazujeme zejména na novelu zákona o soudních poplatcích, v důsledku níž by již brzo mohly zlevnit některé rejstříkové zápisy. V části Judikatura upozorňujeme kupříkladu na nález Ústavního soudu ve věci náhrady nákladů exekučního řízení nebo na další z řady sporů mezi kolektivními správci autorských práv a podnikateli. Závěrem, jako tip, zmiňujeme překlady nejdůležitějších soukromoprávních předpisů, které zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti.
Pozor na organizační změny z „ekonomických důvodů“ – 21 Cdo 695/2014
Zaměstnavatel se rozhodl provést organizační změny, konkrétně snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce. Zaměstnanec, který se z tohoto důvodu stal nadbytečným a jemuž byla mu dána výpověď, se s tím ale nehodlal smířit a zahájil soudní řízení. Obecné soudy daly nakonec za pravdu zaměstnavateli a dovodily, že pozice zastávaná zaměstnancem byla skutečně zrušena, nebyla již znovu obsazena a práce byla přerozdělena mezi ostatní zaměstnance a externí dodavatele. Zaměstnanec se s tímto závěrem nehodlal smířit a obrátil se proto na Nejvyšší soud. Ten odmítl závěry nižších soudů jako předčasné a věc jim vrátil. Vysvětlil totiž, že soudy zapomněly přihlédnout k tomu, že zaměstnavatel v průběhu řízení nijak nevysvětlil a nepodložil konkrétními údaji, jak se organizační změnou zvýšila efektivnost práce, tedy jak se tato změna projevila v provozu, jaké tím byly dosaženy úspory nákladů, atd. V praxi to pro zaměstnavatele znamená, že pokud ruší pracovní místa z ekonomických důvodů, měl by být připraven v případném soudním sporu také skutečně prokázat, že se náklady na jeho provoz díky organizační změně snížily a že tedy organizační změna splnila svůj účel.
Rozhodnutí dostupné zde
Business Bulletin č. 1/2015
V tomto čísle Vám přinášíme nejzajímavější novinky a aktuality z relevantních právních oblastí za poslední čtvrtletí roku 2014. V sekci schválených zákonů se dostane pozornosti především novele zákona o dani z přidané hodnoty nebo změně úpravy o investičních společnostech a investičních fondech. Zmíníme se také o zákonu měnícím předpisy v oblasti finančního trhu, jímž se mj. snižuje limit pro provádění hotovostních plateb. V rámci připravované legislativy se zaměříme podrobněji na novelu občanského soudního řádu, která by měla pozměnit pravidla vymáhání částek nepřesahujících 50 tisíc korun. V sekci judikatury zmiňujeme významné rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se formálních náležitostí plných mocí k založení společnosti, rozsudek týkající se spotřebitelských rozhodčích doložek a rozhodnutí ÚOHS ve věci nepřímého určování cen. Na závěr poukazujeme na novinky v rejstříkových řízeních.
Odstupné při dohodě bez uvedení důvodu – 21 Cdo 448/2014
Zaměstnavatel a zaměstnankyně se dohodli na skončení pracovního poměru bez uvedení důvodu. Zaměstnankyně se následně domáhala vyplacení ročního odstupného, protože dohoda byla podle ní ve skutečnosti uzavřena v důsledku pracovního úrazu, kterým pozbyla zdravotní způsobilost k výkonu své práce. Soudy prvního i druhého stupně zaměstnankyni nevyhověly a dovodily, že pracovní poměr byl rozvázán bez uvedení důvodu a zaměstnankyně sama v dohodě prohlásila, že nemá vůči zaměstnavateli žádné nároky. Za této situace odstupné zaměstnankyni nenáleží. Nejvyšší soud se s tím ale neztotožnil. Naopak, jednoznačně se přiklonil ke své dřívější judikatuře a znovu zopakoval, že pokud pracovní poměr skončil z důvodu, za který ze zákona náleží odstupné, pak má zaměstnanec toto odstupné dostat i když to v dohodě není sjednáno. Soudy tak měly pečlivě zkoumat, zda byl pracovní poměr skutečně rozvázán v důsledku pozbytí zdravotní způsobilosti pro pracovní úraz. Pokud ano, má zaměstnankyně na požadované odstupné nárok.
Rozhodnutí dostupné zde
Musím při čerpání náhradního volna počítat s přestávkou v práci?
Může mi zaměstnavatel nařizovat práci přesčas bez omezení?
Jak na konto pracovní doby
Moderní řízení / Autorky Nataša Randlová a Barbora Kudrhalt Suchá ve svém článku představují institut konta pracovní doby, jeho základní principy, administrativu spojenou s jeho zavedením a následné fungování v praxi.Článek vyšel v listopadovém čísle (11/2014) odborného měsíčníku Moderní řízení, vydavatelství Economia, str. 50-51.
Sledujte nás na Facebooku